Hezký den, jsem SvoBOT. Můžete se mě zeptat na cokoli ohledně programu Svobodných. Naučil jsem se moudrosti Libora Vondráčka a politické názory strany Svobodní.

Volby 2017 – program do PS

Volby 2017 – program do PS

Volební priority Svobodných pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu 2017

 

  1. Levnější zboží a vyšší výplaty díky nižším a jednodušším daním
  2. Volný obchod, svobodné cestování a Evropa bez byrokracie
  3. Kvalitní doprava, propojení krajských měst dálnicemi
  4. Zrušení zbytečných úřadů a papírování – omezení korupce
  5. Obrana v rámci NATO, žádné přerozdělování migrantů

Volební program:

Nízké a jednoduché daně

1. Snížíme a sjednotíme DPH na 14 %

Chceme DPH sjednotit na úrovni 14 %. Jedna DPH je lepší než tři různé sazby. Ceny potravin, spotřebního zboží a služeb budou nižší. Každý zákazník tak uspoří. Jednotná sazba časem ušetří také náklady státu spojené s výběrem daní a také sníží náklady firmám. Ty tak ušetří peníze, protože nebudou potřebovat tolik služeb daňových poradců. V současné době platí směrnice EU, která diktuje min. 15% sazbu do 31. 12. 2017.

2. Každému zvýšíme výplatu o 1 000 Kč měsíčně

Zvyšíme slevu na poplatníka dani z příjmu o 1 000 korun měsíčně (z 2070 na 3070 Kč měsíčně). Sloučíme odvody na sociální zabezpečení a daň z příjmu fyzických osob, aby každý poplatník na zvýšenou slevu dosáhl. Sjednocení obou plateb navíc ušetří papírování lidem i státu.  

3. Zrušíme daň z nabytí nemovitosti

Zrušíme daň z nabytí nemovitých věcí, která činí 4 % z hodnoty koupené nemovitosti. Považujeme tuto daň za nespravedlivé opakované zdanění. Daň zatěžuje už tak napjatý rozpočet každého, kdo kupuje byt nebo dům. Vysoké ceny a daně odrazují lidi od prodejů a nákupů nemovitostí a komplikují tak lidem stěhování se za prací.

Celkem Svobodní chtějí lidem nechat v kapsách 81 mld. Kč, tedy 2 procenta hrubého domácího produktu. Víme, kde na to vezmeme. Dozvíte se to na konci článku.

Kvalitní dálnice a plynulá doprava

1. Doplníme dálniční síť o propojení krajských měst

Konečně prosadíme to, o co už se stát měl postarat dávno – kvalitní dálniční spojení mezi krajskými městy. Lidé nesmí doplácet na neschopnost státu rychle postavit potřebné dálnice a silnice. Výstavbu silnic nesmí zdržovat námitky těch, kterých se stavba bezprostředně netýká. Probíhající řízení budou moci ovlivnit pouze dotčení lidé a samosprávy. Urychlíme schvalování projektů dálnic, proto podporujeme sloučení EIA, územního řízení a stavebního řízení.

2. Zrychlíme cestování a ulevíme obcím a městům

O způsobu dopravy nebude rozhodovat ideologie. Naším základním kritériem bude plynulost dopravy, aby se lidé snadno dostali z bodu A do bodu B. Plynulá doprava je katalyzátorem ekonomického růstu. Proto dobudujeme obchvaty přetížených měst, aby je nezahlcovala tranzitní doprava. Doprava nesmí být soubojem druhů přepravy, protože kolo není víc než auto. Využijeme moderních technologií řízení dopravy, jako jsou například inteligentní semafory. Plynulosti dopravy výrazně pomůže i zvýšení maximální povolené rychlosti na 150 km/h na vybraných úsecích dálnic. Snížíme stávající mýtné, což povede ke zlepšení stavu na silnicích I. a II. třídy. Kamiony zbytečně nebudou objíždět zpoplatněné úseky a uleví se tím lidem v obcích a městech.

3. Zaměříme pozornost policie na skutečné piráty

Prosadíme změnu současného systému trestů, a to přímou úměrou. Policie bude stavět jen ty, kteří nebezpečně poruší dopravní předpisy, jak je zvykem v dopravně vyspělých zemích. Skuteční piráti musí být přísně trestáni, naopak drobné prohřešky by se měly trestat podstatně mírněji než dnes. Městská policie tady není od toho, aby měřila rychlost. Zasahuje tím do kompetencí státní policie.

Svobodná Evropa, svobodný obchod

1. Chceme Evropu, kde se svobodně žije. Chceme korunu, ne euro

Uděláme z Evropy prostor, kde spolu státy dobrovolně a bez byrokracie spolupracují, obchodují a jejich občané volně cestují. Zachováme korunu jako naši národní měnu, placení eurem musí zůstat dobrovolné. Evropa je ochromena nefunkčností Evropské unie, která se nehezky změnila a stala se byrokratickým molochem. EU produkuje stále více a více euronesmyslů a orgány EU nejsou demokratické a nelze je kontrolovat. Proto uspořádáme referendum o EU. Chceme, aby Česká republika byla suverénní zemí. Sami si budeme určovat naše zákony a nikdo nám nebude hlasováním v Bruselu určovat, co máme dělat.

2. Usilujeme o obchod s celým světem

Vytvoříme příznivé prostředí pro zahraniční obchod českých firem. Vidíme velké rezervy v obchodu s USA, s Izraelem, se státy Latinské Ameriky, s Indií, s Austrálií a s některými státy afrického kontinentu (JAR, případně Egypt). Vláda musí usilovat o vytvoření právního rámce, který firmám garantuje oboustrannou vymahatelnost smluvních závazků. Zároveň právní prostředí nesmí zvyšovat rizika, jakými jsou organizovaný zločin nebo korupce.

3. Spojence máme na Západě

Chceme udržovat západní a transatlantickou orientaci ČR. Jsme obezřetní k dalším mocnostem, jako např. Čína nebo Rusko, nicméně i zde je důležité udržovat funkční vztahy a obchod, které jsou prevencí vojenských konfliktů, a spolupracovat ve světovém boji proti terorismu. Selhávání EU nesmí vést ke zvýšení vlivu Ruska ve střední Evropě. 

Štíhlý stát a vstřícné úřady

1. Zavedeme komunikaci s úřady z tepla domova

Umožníme veškerý kontakt se státní správou přes internet. Nebude třeba čipová občanka, ani datová schránka. Vše zařídíte prostřednictvím aplikace tak jednoduché, jako je třeba internetové bankovnictví. Pokud člověku vyprší platnost dokladu, stát automaticky pošle občanovi nový. Jakoukoliv změnu bude občan hlásit jen jednou. Do ostatních registrů se změna promítne automaticky. Za distribuci informace bude zodpovědný stát, ne občan. Mezi úřady budou běhat papíry, ne lidé. Způsob komunikace s úřadem si vybere občan, nikoliv úřad. Pro ty, kterým je příjemnější osobní kontakt, bude úřad otevřen i v pozdějších večerních hodinách. Kvůli návštěvě úřadu si nebudete muset brát dovolenou.

2. Máme seznam úřadů na zrušení

Navrhujeme rušení zbytečných úřadů. Stát stále bobtná a jeho provoz vytahuje lidem z kapes více a více peněz. Jen za poslední volební období přibylo 10 nových úřadů. Zánik některých úřadů bude mít pozitivní efekt z několika důvodů. Zmenší se prostor pro korupci, protože nebude úřad, který rozděluje miliardy na dotacích. O ušetřené peníze bude možné snížit daňovou zátěž občanů a firem. Věříme, že řada úředníků se v době nejnižší nezaměstnanosti uplatní v soukromém sektoru.

3. Umožníme volit z domova

Jsme zastánci moderní a vstřícné společnosti. Proto umožníme hlasovat ve volbách novými metodami. Tyto volby tak budou poslední, ve kterých musíte pokaždé osobně přijít k volební urně. Zavedeme bezpečný systém korespondenčního nebo elektronického hlasování z pohodlí vašeho domova a umožníme tak každému si vybrat, zda bude hlasovat ve volební místnosti, od počítače, nebo poštou.  

Méně státu, méně korupce

1. Omezíme moc politiků a úředníků

Snížíme vliv politiků a úředníků na naše životy a peněženky. Čím větší jsou daně a přerozdělování a čím více máme úřadů, tím více je korupce. Jediným způsobem, jak účinně bojovat s korupcí, je omezit moc politiků a úředníků, snížit objem přerozdělovaných peněz a ustoupit od nesmyslných regulací a přílišné byrokracie. Korupce tady bude do té doby, dokud bude někdo rozdělovat veřejné peníze nebo dokud bude mít někdo z úřední moci právo překazit vám vaše plány. Nelze ji tedy úplně vymýtit, ale můžeme ji výrazně omezit.

2. Narovnáme podnikatelské prostředí

Zrušíme dotace a investiční pobídky pro podnikatele. Jsou totiž živnou půdou pro korupci. Podnikání má být o schopnostech a aktivitě, ne o vyplňování formulářů. Dotace uměle udržují naživu třeba i ty firmy, které by na trhu neuspěly. Snížíme daně a odvody, dotace poté nebudou potřeba a mezi lidmi a firmami zůstane mnohem více peněz. Domníváme se, že je lepší odmítnout i evropské dotace a zhruba sto milionů denně, které odvádíme do Evropské unie, rozdělit obcím podle jasného klíče, nebo nechat přímo lidem. Dotace EU často směřují na nesmyslné projekty a zakázky jsou velmi předražené.

3. Odtajníme veřejné zakázky bez výjimek

Prosazujeme, aby smlouvy, které uzavírají úřady, příspěvkové organizace a firmy s podílem státu, krajů, měst a obcí, nebyly tajné s odkazem na obchodní tajemství. Stát nemá právo tajit, jak nakládá s vašimi penězi. Veškeré veřejné zakázky a toky peněz totiž musí být pod kontrolou veřejnosti. Díky tomu se omezí zbytečné utrácení, ale také se zakázky otevřou pro více firem, protože ty budou mít více informací pro vstup do výběrového řízení.

Funkční armáda a účinná azylová politika

1. Chceme armádu zaměřenou na naši obranu a fungující NATO

Posílíme investice do armády, protože primární rolí armády je ochrana obyvatel a území státu před jeho napadením. Nesmíme spoléhat jen na schopnosti a vůli spojenců. Armádu je třeba řádně financovat, a to nejen po technické stránce, ale i po stránce výcviku. Základem naší bezpečnosti je členství v NATO, ale prosazujeme i spolupráci v regionu, zejména v rámci Visegrádské skupiny. Veškerá spojenectví musejí mít přísně obranný účel. Účast v zahraničních misích je možná jen na pozvání nebo podle mandátu OSN. Demokracii lze vyvážet jen vlastním dobrým příkladem.

2. Odmítáme přerozdělování lidí

Nepřipustíme zavedení povinných migračních kvót pro Českou republiku. Česká republika má jednu z nejlepších azylových politik v Evropě. Bylo by chybou přijmout společnou azylovou politiku Evropské unie, ztratit tak možnost rychleji reagovat na změny, které se ve světě dějí. Navíc EU v minulých letech ukázala, že není schopna efektivně krize řešit. Každý člověk má právo usilovat o život na místě, kde chce, ale my máme povinnost chránit naši bezpečnost a veřejné peníze.

3. Zachováme možnost vlastnit zbraň

Zachováme současnou zbraňovou legislativu s vysokými požadavky na držitele zbraní. Udržíme tuto svobodu a schopnost účinné sebeobrany i za cenu využití všech právních prostředků. Zbraň je pro ochranu před útočníky podobně užitečným nástrojem jako hasicí přístroj pro boj s požárem. Pomáhá chránit život, zdraví a majetek. Odmítáme současnou snahu EU o výrazné omezení držení zbraní.

Jednodušší podnikání

1. Zrušíme EET

Zrušíme elektronickou evidenci tržeb. EET s sebou nese velké náklady zejména pro malé nebo začínající živnostníky. Malé a střední podnikání je páteří každé zdravé ekonomiky. Současná vláda však hází dennodenně živnostníkům klacky pod nohy, místo toho, aby je nechala pracovat a přispívat tak k větší prosperitě nás všech.

2. Zjednodušíme podnikání

Usnadníme podnikání každému šikovnému člověku. Čím méně byrokracie a papírování, tím bohatší a svobodnější společnost. Při zahájení podnikání se živnostník potýká hlavně s úřady, místo toho, aby se věnoval svému produktu a zákazníkům. To chceme změnit balíčkem pro začínající podnikatele, ve kterém naleznete zahájení živnosti po internetu, podnikání na zkoušku nebo zrušení kontrolního hlášení DPH.

3. Zvýšíme výdajové paušály

Prosazujeme vrácení výdajových paušálů na původní úroveň platnou do roku 2016. Chceme limity ročních příjmů pro uplatnění paušálních výdajů zvýšit zpět na 2 000 000 Kč ze současného 1 000 000 Kč. Možnost uplatnit si výdaje paušálem považujeme za významné zjednodušení byrokracie pro malé a střední živnostníky a podnikatele. Nadále jim bude stačit evidovat tržby a zbude jim tak více času a energie na poskytování kvalitních služeb a atraktivních výrobků zákazníkům. Od roku 2017 lze uplatnit odpočty na vyživované osoby (manželku, manžela, děti) i v případě použití paušálních výdajů. Tyto odpočty navrhujeme ponechat jednotně pro všechny typy výpočtu základu daně.

Školy v rukou učitelů, studentů a rodičů

1. Vrátíme školám nezávislost

Vrátíme ředitelům a učitelům možnost skutečně vést svou školu, protože jsou studentům a jejich rodičům blíže než úředníci na ministerstvu. Pedagogové mají mít možnost školu směrovat a být za její výsledky odpovědní. Proto by školy měly dostat maximální volnost v tom, jaké obory a pro kolik studentů budou otevírat, jak a co vyučovat a jak spolupracovat se soukromým sektorem. Místo ředitelů-byrokratů by se o školy starali ředitelé-manažeři, kteří budou mít zájem o budoucí uplatnění svých absolventů. Považujeme rovněž za nesmyslná a kontraproduktivní nařízení z ministerstva školství, ať už je to pamlsková vyhláška nebo tabulkové stanovení počtu zaměstnanců školních kuchyní. Škola má být vedena z ředitelny a sborovny, ne z kanceláří ministerstva.

2. Umožníme konkurenci mezi školami

Umožníme pestrost zaměření jednotlivých škol a jejich zřizovatelských forem. Chceme ponechat rodičům maximální svobodu při výběru, jakým způsobem mají být jejich děti vzdělávány. Konkurence ve vzdělávání byla vždy zdrojem inspirace a motivací zlepšovat se ve všech oblastech. Přístup státu ke školství musí být jednoduchý a transparentní. Prosazujeme rovnou státní platbu za žáka. Nechceme diskriminovat ani soukromé a státní školy, ani domácí vzdělávání. Nechceme protežovat učně, středoškoláky či gymnazisty. Rodiče mají právo vybrat si základní školu pro své děti bez ohledu na centrálně určenou povinnou spádovou oblast.    

3. Osvobodíme studenty a školy od povinných státních maturit

Umožníme studentům věnovat se tomu, co považují pro svoji budoucnost za důležité. Centralizace školství do jednotné, státem vynucované podoby blokuje inovaci, rozvoj a svobodnou volbu. Proto jsme proti státem diktovaným povinným maturitám z konkrétních předmětů. Školy budou mít možnost si samy vybrat obsah i formu maturitní zkoušky. To platí i pro jednotné přijímací zkoušky na střední školy.

Skutečná pomoc místo sociálního státu

1. Zavedeme motivační podporu namísto nespravedlivých sociálních dávek

Zavedeme systém, který motivuje lidi pracovat – takzvanou motivační podporu. Současný sociální systém znevýhodňuje aktivní a pracovité a podporuje zneužívání sociálních dávek. Nyní se mnohým lidem nevyplatí najít si legální přivýdělek, protože by se museli vzdát všech sociálních dávek a jejich měsíční příjem by byl nižší, než když budou pobírat dávky. S naším systémem však bude celkový příjem lidí, kteří chtějí pracovat, odstupňovaný, tedy vždy vyšší než kdyby nepracovali a jen využívali sociální dávky. Stát tak navíc ušetří peníze daňových poplatníků.  

2. Prosadíme zásadu „sociální byty jen v opravdové nouzi“

Podpoříme obce a města, aby vlastnila dle svého uvážení pouze několik málo bytů pro občany, kteří se dostanou do velmi tíživé situace, například z důvodu živelné katastrofy. O přidělení sociálního bytu má rozhodnout obec dle jasných pravidel. Odmítáme vládní návrhy, které buďto povinně určují obcím počet sociálních bytů nebo chtějí vytvořit nový systém státního sociálního bydlení. Stát nemá vlastnit či přidělovat takové byty. Velký počet sociálních bytů a nerovná pravidla pro jejich přidělování vedou k vzniku ghett.

3. Podpoříme důstojný život seniorů a zdravotně postižených

Výrazně zjednodušíme vznik a provoz všech sociálních služeb pečující o důchodce a zdravotně postižené. Naším cílem je, aby senioři mohli co nejdéle zůstat ve vlastních domovech. Domovy důchodců by měly být určeny převážně lidem, kteří potřebují celodenní péči. Proto budeme silně podporovat asistenční sociální služby pro seniory. Prosadíme přednostní financování a pomoc sociálním službám určeným seniorům, zdravotně postiženým, lidem s duševními nemocemi a ohroženým dětem.

Rozhodování blíže k lidem

1. Chceme, aby obec ovlivňovala své příjmy

Prosazujeme, aby se města a obce spoléhaly především na své vlastní daňové příjmy, místo aby všechny daně vybíral stát a jejich část pak byla přes ministerstva nebo EU přerozdělována formou nespravedlivých dotací. Obce by měly mít právo na vlastní sazbu obecní daně a byly by tak vystaveny vzájemné daňové konkurenci. V obcích s nižší obecní sazbou by tak lidé platili nižší daň z příjmu. Zároveň zrušíme daň z nemovitosti.

2. Zprůhledníme rozhodování obcí a měst

Prosadíme, aby rozhodování obcí, měst i krajů bylo co nejprůhlednější. Samosprávy musí aktivně zveřejňovat co nejvíce informací – podklady pro jednání zastupitelstva, smlouvy uzavírané obcí, rozklikávací rozpočty včetně nejdrobnějších výdajů, hlasování zastupitelů či on-line přenášená jednání. Čím více možností kontroly rozhodování politiků a úředníků, tím méně se bude utrácet za nesmysly a tím méně se bude krást z veřejných peněz.

Spravedlivé podmínky pro malé i velké zemědělce

1. Zjednodušíme zemědělské dotace

Zahájíme jednání o evropské dohodě o snížení (ideálně zrušení) dotací do zemědělství. V ČR maximálně zjednodušíme složitou strukturu dotací a s tím spojenou byrokracii. Dotace poškozují zemědělské podnikání, krajinu i sedláckou důstojnost. Chápeme, že nelze všechny dotace v našem zemědělství najednou zrušit. Přesto je zemědělství bez dotací našim cílem. Razantně zredukujeme nenárokové dotace a radikálně zjednodušíme veškerou byrokracii spojenou se zemědělským podnikáním. Nenárokové dotace považujeme za výrazně škodlivější než nárokové také proto, že ničí spravedlivou hospodářskou soutěž. Prostředky ušetřené redukcí nenárokových dotací částečně přesuneme do nárokových, a částečně použijeme na dokončení komplexních pozemkových úprav. Ty jsou nezbytné pro emancipaci vlastníků zemědělské půdy ve vztahu k často bezohledným nájemcům.

2. Skoncujeme s nesmyslnými normami a odstraníme bariéry

Otevřeme možnost podnikání i pro ty nejmenší zemědělské podniky a zpracovatele živočišných a rostlinných komodit, uvolníme hygienické normy. Radikálně snížíme nesmyslné byrokratické požadavky pro zemědělce a zpracovatele. Zvláště pro ty začínající. Chceme co největší konkurenci. Jen tak budeme mít možnost kupovat kvalitní místní potraviny. Dnešní zemědělec tráví mnoho času absurdními činnostmi, jako je např. počítání výkalů na metr čtvereční pastviny při chovu skotu. Pustit se do výroby sýrů nebo marmelád je, co do jednání s úřady, skoro tak náročné, jako postavit jadernou elektrárnu.

3. Usnadníme vinařům práci

Zrušíme limit na výsadbu vinic a umožníme rozšiřování viničních tratí. Díky nám se budou moct tuzemští vinaři rozvíjet. Vstupem EU skončila možnost vysazovat nové vinice. Vinaři mohou pouze obnovovat ty stávající. Vyjednáme zrušení tohoto limitu. Naši vinaři se nemohou rozvíjet, přitom tuzemská vína pokryjí jen třetinu domácí spotřeby, dvě třetiny se musí dovézt. Přestaňme být odbytištěm silných evropských států, staňme se opět jejich konkurencí. Produkci nenecháme omezovat současnými hranicemi viničních tratí. Kvalitní víno je možné vyrobit i z hroznů vyprodukovaných mimo stávající schválené viniční tratě.

Rozumná péče o životní prostředí

1. Zastavíme devastaci krajiny obnovitelnými zdroji energie

Zrušíme povinné přimíchávání biopaliv do pohonných hmot a nucenou podporu obnovitelných zdrojů energie. Důsledkem nuceného přidávání biopaliv do pohonných hmot je krajina žlutá řepkou a vyšší ceny za benzin a naftu. Podpora solárních elektráren je příčinou vysokých účtů za elektřinu, které platíme a které brzdí hospodářský růst ČR. Aktuálně probíhá masivní dotační podpora bioplynových stanic, která přináší rozšiřování ploch energetické kukuřice, která je problematická z hlediska eroze půdy. Protože taková kukuřice není pěstovaná jako potravina, není při jejím pěstování třeba takové obezřetnosti při použití chemikálií. Dá se předpokládat, že to povede k většímu zamoření životního prostředí. V rámci EU budeme trvat na úplném zrušení podpory obnovitelných zdrojů a přimíchávání biopaliv. Obnovitelné zdroje se samy prosazují s nástupem pokročilejších technologií.

2. Urychlíme odstraňování škod napáchaných na krajině

Zasadíme se o razantní zrychlení zahajování komplexních pozemkových úprav. Ty jsou nezbytnou podmínkou pro posílení práv vlastníků půdy. Získají možnost bránit se nevhodnému hospodaření často lokálně dominantního zemědělského nájemníka. Za 28 let od skončení komunistického totalitního režimu jsme nebyli schopní odstranit škody, které na ní napáchali komunisté. Důsledkem je monotónnost krajiny, alarmující stav zemědělské půdy, eroze a mizerná schopnost krajiny zadržet vodu. Také proto trpí krajina suchem nebo naopak záplavami či povodněmi. Po dokončení pozemkových úprav mají vlastníci reálně zajištěn přístup ke všem svým pozemkům a pozemky mají lepší tvar pro současné formy zemědělského hospodaření. To je také klíč k tomu, aby v krajině mohlo hospodařit mnohem více menších zemědělských podniků. To povede k tomu, že krajina kolem nás bude krásnější, ekologicky stabilnější a odolnější vůči erozi.

3. Umožníme nákup kotlů bez front a dotací

Necháme vám více peněz ve vašich peněženkách namísto toho, abyste museli stát potupné fronty na dotace týkající se životního prostředí. Odmítáme projekty typu kotlíkových dotací, zateplovacích dotací nebo dotací na hospodaření s dešťovou vodou. V těchto případech zaplatila většina obyvatel modernější vybavení domů menšině. Jednodušší cestou je snížení daní tak, aby pro majitele domů a bytů nebyl problém koupit si úsporné kotle či zateplit dům za své. Díky našemu plánovanému snížení DPH navíc ceny těchto výrobků a služeb razantně klesnou.

Dostupné a funkční zdravotnictví

1. Umožníme svobodnou volbu lékaře

Prosadíme svobodnou volbu lékaře či zdravotnického zařízení. Základním subjektem ve zdravotnictví je totiž ten, který péči platí a vyžaduje, tedy občan, který má zároveň odpovědnost za své zdraví. Jen svobodná volba tvoří poptávku po zdravotních službách. Na druhé straně stojí nabídka těchto služeb zdravotnickými zařízeními, které jsou si rovny bez ohledu na jejich vlastnictví (státní, krajské, církevní, soukromé společnosti, soukromé praxe). Zdravotnická zařízení si nabídkou služeb a cen za ně konkurují. Síť zdravotnických zařízení je tvořena hlavně potřebami občanů, nikoli centrálními zásahy.

2. Vyjasníme úhrady za zdravotní péči

Zajistíme bezprostřední platby zdravotnickým zařízením za provedené a pacientem (občanem) uznané služby. Platbu dostane zdravotnické zařízení buďto přímo od pacienta (účet za služby si nechá pacient proplatit u své pojišťovny, tzv. pokladní systém), nebo bezhotovostní platbou od pojišťovny na základě pokynu pacienta. Případné spory mezi občanem a jeho pojišťovnou řeší pojišťovenské soudy v zákonem stanovených lhůtách (např. 15 pracovních dní). Pokladní systém nevylučuje, že v limitech sjednaných v pojistné smlouvě dostane občan péči, aniž by musel jednat o proplacení s pojišťovnou.

Směřujeme k systému, v němž bude zrušen bodový sazebník jako regulace cen a množství služeb ve zdravotnictví a i jakákoli jednání o úhradové vyhlášce. Svobodná tvorba cen a konkurence zdravotnických zařízení a pojišťoven je nejlepší zárukou, že pacient zaplatí za lékařské služby (a pojistném) nejnižší cenu.

Platby za stravu v nemocnici, nespadají do běžného zdravotního pojištění. Úroveň hotelových služeb v nemocnici si pacient sám zvolí a zaplatí, může si sjednat i zvláštní připojištění.

3. Zavedeme skutečné zdravotní pojištění

Dnešní systém je založen na zdravotní dani alibisticky nazývané pojištění a na řadě tzv. zdravotních pojišťoven, které si ve skutečnosti nekonkurují a stát jen mezi nimi přerozděluje jejich výnosy, které pocházejí ze zdravotní daně.

Cílem Svobodných je transformovat stávající systém tzv. zdravotního pojištění na systém skutečného pojištění. Základním východiskem proto bude oddělení základního povinného pojištění a individuální pojištění.

Rychlejší soudy a přehledné zákony

1. Zrychlíme fungování soudů

Přijmeme nové soudní úředníky a odebereme zbytečnou administrativní práci soudcům. Soudům, kde chybí soudci, pomůžeme alespoň dočasně vyšším počtem vyšších soudních úředníků. Tím se soudcům uvolní prostor pro řešení závažných sporů. Není přijatelné, aby dva takřka identické spory prošly naprosto odlišnou složitostí procesu a trvaly diametrálně různou dobu. U nejčastějších druhů sporů stanovíme pevný postup i jasné termíny. Zásada rychlosti je jedním z klíčových prvků práva na spravedlivý proces. Posílíme možnost účastníků řízení sledovat procesní úkony on-line.

2. Změníme exekuce tak, aby pomohla věřiteli a nezničila dlužníka

Nahradíme tabulkové odměny exekutorů konkurencí mezi exekutory. Konkurenční ceny budou odrážet skutečné náklady exekuce. Odstraníme tak přemrštěné částky, které se platí i za banální exekuce. Náklady vymáhání platí věřitel, jenž si částku může se souhlasem soudu přičíst k vymáhané částce. Soud přiřkne věřiteli částku přiměřenou náročnosti exekuce. Jsme přesvědčeni, že tento systém umožní věřitelům získat své peníze zpět rychleji a že odstraní případy, kdy exekuční náklady mnohonásobně převyšují vymáhanou částku.

3. Zajistíme průhledné právní prostředí

Zajistíme, že změny zákonů, které souvisí s podnikáním a zaměstnáváním (zejména pracovní právo a daňové právo) budou přijímány jen s účinností k 1. lednu. Zároveň zajistíme, aby nové zákony a normy byly přijaty s dostatečným předstihem před svou účinností. Právní jistota a stabilita podle nás přispívá k důvěře občanů ve spravedlnost.

Svobodná kultura bez státního dohledu

1. Osvobodíme kulturní instituce od závislosti na státu

Přeměníme národní instituce v takzvané veřejné instituce řízené správními radami. Národním divadlům, Národnímu muzeu nebo třeba České filharmonii to umožní větší uměleckou samostatnost, možnost přizvat k produkcím a správě soukromé subjekty. V horizontu 15 let by se pak měl změnit poměr financování těchto institucí ve prospěch peněz ze soukromého sektoru. Působení státu v kultuře by se mělo řídit podle hesla „Málo státu, více kultury“. Stát má pouze určit jednoduchá a jasná pravidla, o vše ostatní se postarají organizátoři kulturního dění, veřejné instituce i soukromí organizátoři.

2. Nastavíme jasná pravidla pro památkovou péči

Vyjasníme pravomoci památkových institucí, aby se majitel nemovitosti nedostával do byrokratického soukolí povolování a zamítání. Nejlepší ochranou jakékoli cenné nemovitosti je pak její jasné vlastnictví. Chápeme stát jako velmi nejasného vlastníka, který se dokáže postarat jen o velmi omezený počet národních památek, například hrad Karlštejn či Pražský hrad. Omezíme také účelové prohlašování nemovitostí za kulturní památky. Tento nástroj může v jednotlivých případech uchovat vzácnou nemovitost pro budoucí generace, ale nesmí být zneužíván aktivisty jako ideologicky motivované omezování soukromého vlastnictví.

Kde na to všechno vezmeme?

Provedeme audit veřejných rozpočtů a toků veřejných peněz. Jsme přesvědčeni, že mnoho financí je vynakládáno neúčelně a plýtvá se s nimi. Přitom by bylo možné peníze daňových poplatníků vynaložit na užitečné a potřebné projekty typu výstavby dálnic a silnic.

Další nezanedbatelné peníze ušetříme snížením moci a korupčního potenciálu politiků a úředníků. Čím více budou stát, kraje, obce a organizace s podílem státu pod kontrolou, tím méně se bude plýtvat s veřejnými financemi.

Zrušíme státní dotace podnikům, nespravedlivé výhody pro vybraná odvětví a zbytečné úřady.

Náš plán na konkrétní a rychlé úspory:

  • Zrušíme státní podporu biopaliv:
    dodatečný výnos 7 mld. Kč (díky odstranění povinnosti přimíchávat biopaliva se sníží cena paliv, to povede k růstu poptávky a k nárůstu inkasa spotřební daně)
  • Zrušíme investiční pobídky:
    8 mld. Kč 
  • Zrušíme filmové pobídky:
    1 mld. Kč (film bude dostatečně podpořen snížením DPH na 14 %)
  • Zrušíme zelenou naftu:
    2 mld. (sleva na spotřební dani pro vybranou skupinu je nespravedlivá)
  • Zrušíme podporu stavebního spoření:
    5 mld. (pro nově uzavřené smlouvy)
  • Zrušíme dotace politickým stranám:
    1 mld. (zvýhodnění některých politických stran vede k nefér soutěži)
  • Zrušíme transfery MMF a světové bance:
    3 mld. 
  • Zrušíme podporu exportu:
    3 mld. (zvýhodnění některých firem vede k nefér soutěži)
  • Zrušíme dotace průmyslovým podnikům:
    3 mld.(zvýhodnění některých firem vede k nefér soutěži)
  • Zrušíme dotace k penzijnímu pojištění:
    8 mld. (každý pracující bude mít větší bonus – o 1000 Kč vyšší slevu na dani každý měsíc)
  • Zrušíme zbytečné úřady 20 mld – propustíme 25 tisíc zbytečných úředníků a zrušíme 20 zbytečných úřadů.
  • Zrušíme dotace na školní mléko a ovoce:
    1 mld. (O tom, co budou děti jíst a pít, mají rozhodovat rodiče, nikoliv ministerstvo. Toto nařízení pomáhá pouze velkým producentům)
  • Zrušíme příspěvek na bydlení:
    10 mld. (znemožníme tak i zneužívání příspěvku spekulantům. Pro skutečně potřebnou sociální pomoc už dnes existují jiné možnosti)
  • Zrušíme ekodotace typu Zelená úsporám – kotlíkové dotace , dotace instalace solárních elektráren:
    3 mld. (Je nespravedlivé, aby většina obyvatel platila menšině jen na základě ideologie.)
  • Zrušíme dotace na pracovní místa a rekvalifikace:
    9 mld. (v době nízké nezaměstnanosti je takové opatření nesmyslné a zvýhodňuje jedny podnikatele na úkor druhých)

 

Celková úspora na těchto konkrétních a rychlých opatřeních bude min. 84 miliard korun.

 

Volební program Svobodných v .pdf

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Přerozdělování za Babišovy vlády zásadně vzrostlo a „žehlení“ této situace bude komplikovat návrat ekonomiky na předcovidovou úroveň, řekla ekonomka Markéta Šichtařová v pořadu K věci na CNN Prima NEWS. Ani současná vláda podle ní nepodniká kroky správným směrem a konsolidační balíček pouze zabetonuje současný stav a stagnaci. Zároveň se vymezila proti rozhodnutí Ústavního soudu, který podpořil vládní změny valorizace. Důchodci podle ní nejsou „škodná“ a argument o poškození státní kasy v případě původní plné výše valorizace je lichý.

Argumentů proti rozhodnutí Ústavního soudu, který podržel vládu se zkrácenou valorizací penzí, je podle Šichtařové celá řada. „Především se mi vůbec nepozdává, že by valorizace podle soudu způsobila škodu, a to v situaci, kdy jednáme podle zákona. To bych mohla potom podobně říct, že nechci platit daně, protože by to mojí společnosti nebo mé rodinné kase způsobilo škodu. Když jednáme podle zákona, přijde mi nelogické se tím ohánět. Proto ten velmi silný výraz a dotaz, jestli jsou snad důchodci nějaká škodná. Nejsou,“ řekla v pořadu K věci.

Ústavní soud se ve svém zdůvodnění postavil za proces přijetí úpravy zákona ve stavu legislativní nouze: „Okolnostmi může být i ‚šokové‘ narušení hospodářské či finanční situace státu, jako tomu bylo v tomto případě. Značnou hospodářskou škodou je totiž i zásadní zhoršení stavu veřejných financí, se kterým se stát není schopen vypořádat běžnými prostředky, jako jsou rozpočtové škrty nebo využití rezerv.“

Konsolidační balíček nic nezachraňuje, říká Šichtařová

Domácí ekonomika podle Šichtařové systémově selhává a ztrácí svoji konkurenceschopnost. „Protože v ní naprosto zásadně roste míra přerozdělování. Pokud nedojde k transformaci, česká ekonomika svůj výkon zásadně nezvýší,“ uvedla.

Celá Evropská unie je podle ní ekonomický skanzen, Česká republika je však specifická. „Přerozdělování v ostatních zemích narůstalo velmi plynule a pomaličku, takže v covidové době nedošlo k tak velkému skoku, zatímco u nás ano. Během Babišovy vlády vzrostlo přerozdělování naprosto zásadně a skokově tím, že se do oběhu dostalo tolik peněz. Vyžehlení teď trvá déle než v jiných zemích, kde byl náběh mnohem pozvolnější a trval třeba předchozích deset let,“ popsala.

Situaci podle ekonomky neprospívá ani politika Fialova kabinetu. „Současná vláda v tom v podstatě pokračuje, ale už jenom udržuje setrvalý status quo. Prvotní navýšení padlo na hlavu Babišovy vlády, teď už nedochází ke skokovému navýšení. Ale také nedochází ke zlepšení míry přerozdělování. To znamená, že třeba konsolidační balíček, který měl údajně zachránit veřejné finance, vůbec nic nezachraňuje. Míru přerozdělování vlastně ještě zvyšuje. Vysoké výdaje rozpočtu nesrovnáme zvýšením příjmů, přerozdělování jenom zhoršíme. Balíček je placebo, které opticky může trochu zlepšit veřejné finance, ale zhorší konkurenceschopnost české ekonomiky a zabetonuje stav, kdy dlouhodobě neroste a stagnuje,“ shrnula Šichtařová svůj pohled.

K VĚCI (Prima CNN, 2.2.2024)

(Přepis rozhovoru)

ÚČASTNÍCI:

MS = Markéta Šichtařová, ekonomická expertka strany Svobodní; TV = Tomáš Vzorek, moderátor

TV: Jsou snad důchodci škodnou? Tak reagovala na rozhodnutí Ústavního soudu o zamítnutí stížnosti na nižší valorizaci penzí ekonomická expertka strany Svobodní Markéta Šichtařová. Ostře se ohradila i proti přijetí eura, což by podle ní nevratně poškodilo český průmysl. Jaká je aktuální ekonomická kondice Česka a jak ji zlepšit? Unesla by státní kasa, pokud by Ústavní soud dal za pravdu poslancům ANO, kteří stížnost na nižší valorizaci penzí podali? Otázky pro dnešní pořad K věci, u kterého vás vítám. Hezký den. A mým hostem, alespoň na dálku, je právě ekonomická expertka strany Svobodní Markéta Šichtařová. Takže vás zdravím, přeji vám krásný den, krásné odpoledne.

MS: Dobrý den.

TV: Já bych začal tím vaším vyjádřením, poměrně ostrým, jestli jsou důchodci nějaká škodná. Přiznám se, že v tom cítím trochu politického populismu. Jaké jsou argumenty ekonomky pro to, že měl Ústavní soud rozhodnout jinak?

MS: Těch argumentů je celá řada. Především se mně vůbec nepozdává coby ekonomovi, když Ústavní soud mluví o tom, že by valorizace důchodů způsobila škodu, a to v situaci, kdy vlastně jednáme podle zákona. To bych já mohla potom velmi podobně říci, já nechci platit daně, protože by to mojí společnosti nebo mé rodinné kase způsobilo škodu. Když jednáme podle zákona, tak mi připadá jako naprosto nelogické ohánět se způsobením nějaké škody. Proto ten velmi silný výraz a dotaz, jestli snad důchodci jsou nějaká škodná. Nejsou a státní kasa by to samozřejmě unesla, ale jenom za určitých kautel. Celý problém totiž je v tom, že když se podíváme na strukturu výdajů ze státního rozpočtu, tak zjistíme, že jsou vynakládány naprosto účelně. Ostatně tím se také už několikrát vytasil NKÚ. Ten totiž zjistil, že jsme podle jeho vlastních slov něco, co nazývá dotační ekonomikou. A já to naprosto potvrzuji. Když jsem si sama počítala, jak velká část veřejných výdajů směřuje do něčeho, čemu se říká transfery, tedy v podstatě lidově dotace, tak je to prakticky jedna třetina státního rozpočtu. Je schovaná pod položkami, které nějakým způsobem můžeme přiřadit k dotacím. A to jsou věci, které prostě nejsou účelné. A tyhle věci…

TV: Pojďme být trochu konkrétnější. Dotace, na co konkrétně vám vadí nejvíce?

MS: Úplně na všechno. Dotace je prostě principiálně špatně. To slovo je špatně, protože slovo dotace znamená přerozdělování z místa, kde peníze vznikají a kde vznikají efektivně, do míst, kde jsou neproduktivně vynakládány jenom proto, že stát z nějakého důvodu došel k názoru, že někdo by těch peněz měl mít víc. Takže dotace je špatná principiálně úplně každá. A je úplně jedno, jestli dotujeme třeba environmentální politiku anebo jestli dotujeme nějaké podniky nebo jestli dotujeme třeba energie, protože ty energie by samy o sobě stejně nebyly drahé, kdyby ty dotace zase nepřerozdělovaly enviromentální politiku. Takže prostě ten výraz dotace je špatně úplně principiálně celý. A tímto způsobem bychom byli schopni ušetřit zhruba jednu třetinu státního rozpočtu a v ten okamžik by tady vlastně vůbec nebyl problém s důchody a také bychom se nemuseli zabývat tím, jestli budeme nebo nebudeme valorizovat důchody.

TV: Dobře, ale máme tady oblasti nebo obory, kde by to bez dotací pravděpodobně nešlo. Narážím třeba na zemědělství, protože jsou země, například Polsko, kde jsou zemědělci dotovaní výrazně více než u nás, a bez těch dotací by čeští zemědělci, alespoň z těch zpráv, které máme k dispozici, nebyli vůbec konkurenceschopní.

MS: Křivdu křivdou odstranit nelze. To znamená, že když něco sousedé dělají špatně, vy to nenapravíte tím, že to budete dělat špatně také. Já jsem pro odbourání dotací, kromě jiného i v zemědělství. Nehledě na to, že to, že čeští zemědělci teď v poslední době přemýšleli o tom, jestli budou nebo nebudou protestovat proti dotacím, tak i v tomto byli vlastně rozpolcení a malé podniky tam stály proti velkým podnikům, protože se na dotace dívaly úplně jinak. Tedy ani v této oblasti zjevně neexistuje u zemědělců společný názor. Já jsem ovšem pro odbourání dotací také v zemědělství. Ale je pravda, že jsou tady i horší kandidáti na dotace. A to je především všechno, co se dá schovat pod pojem environmentální politika a politické neziskové organizace. Politické neziskové organizace za mě by neměly dostat ani korunu ze státního rozpočtu.

TV: Dobře, ale já ještě zůstanu u toho zemědělství a teď se vás ptám opravdu jako političky, byť jste tedy v politice poměrně krátce, ale nechala byste tedy padnout české zemědělce i za cenu, respektive, zrušila byste ty dotace do zemědělství i za cenu toho, že by čeští zemědělci mohli skutečně padnout?

MS: Já nejsem politik, já jsem ekonom. Politik je někdo, kdo kandiduje do nějaké funkce. Já do žádné funkce v tuto chvíli nekandiduji, proto nejsem politik. A jako ekonom vám odpovídám, že ano, nechala bych.

TV: Ale jste členkou strany Svobodní.

MS: To je kdekdo. Nechala bych padnout české zemědělce, kteří jsou nekonkurenceschopní. A jestli chcete slyšet názor politika, tak kdybych byla v politice, potom bych řekla úplně totéž.

TV: Dobře, pojďme k dalšímu tématu, jako trochu obecněji. Jaká je podle vás aktuální ekonomická situace Česka, teď na začátku roku 2024?

MS: Jednoduše, Česko je v recesi. Tečka. Víc se tomu říci nedá.

TV: Skutečně? Protože ty signály jsou možná spíše opačné. Vlastně i premiér Petr Fiala říká, že vlastně od toho nejhoršího už jsme se odrazili a že stoupáme vzhůru. Takže vy tvrdíte, že jsme teď v recesi a že bude hůř?

MS: Ne, já jsem neřekla, že bude hůř. Já jsem citovala Český statistický úřad, který řekl, že jsme v recesi. Poslední čísla ukazují, že HDP klesá. Tak si to může například vysvětlit pan premiér s Českým statistickým úřadem.

TV: Dobře, ale řekněme, je to nějaká technická recese, je to ekonomický údaj, ale ta skutečnost, ta realita…?

MS: Realita je taková, že jsme v recesi. Můžeme tomu říkat technická recese, hezká recese, ošklivá recese, to je úplně fuk. Faktem je, že už od začátku doby covidové jsme střídavě buď v recesi, anebo jednou nohou v recesi. Ta recese trvá už několik kvartálů. Jedná se o jeden z nejdelších poklesů v historii ČR a my jsme se stále ještě jako jedna z mála zemí, možná jediná země v EU, nedostali ani na situaci předcovidovou, pokud jde o HDP na hlavu. Čili je to recese a neokecáme to žádným způsobem.

TV: Ano, myslím, že jsme poslední zemí v EU, která se ještě nedostala na předcovidovou úroveň. S tím souhlasím. Jak z toho ven?

MS: Už jsme to vlastně říkali. Ta recese, která tady je, ve skutečnosti není nějakou obyčejnou cyklickou recesí, kdy se střídá období poklesu a období hospodářského růstu, konjunktura, v důsledku hospodářského cyklu. Kdyby tomu tak bylo, tak by ta recese vypadala úplně jinak, trvala by třeba dva kvartály nebo maximálně tři kvartály po sobě. To, že my čelíme takto dlouhodobému poklesu, naznačuje, že se momentálně nacházíme v něčem daleko systémovějším, to je systémové selhávání české ekonomiky v důsledku ztrácení její konkurenceschopnosti. A proč česká ekonomika ztrácí konkurenceschopnost? Protože v ní naprosto zásadně roste míra přerozdělování. A jsme zpátky u těch transferů, o kterých jsem mluvila a které je potřeba zrušit. Když se podíváte na podíl veřejných výdajů na HDP, tak zjistíte, že v tuto chvíli už jsme prakticky bez nějakého jednoho, dvou procentních bodů na polovině HDP. To znamená, polovina české ekonomiky už je přerozdělována státem, je tedy odčerpávána z míst, kde to bohatství vzniká, do jiných míst, kde se jenom spotřebovává, což naprosto dramaticky podlamuje konkurenceschopnost české ekonomiky. A pokud nedojde k nějaké nové transformaci a pokud to opět chcete slyšet jako od politika, tak znovu opakuji, ano, musela by to být transformace podobně jako na začátku 90. let, tak bez této zásadní transformace se skutečně nedostaneme k tomu, aby česká ekonomika svůj výkon nějak zásadně zvýšila. Ona by ho mohla zvýšit třeba na jeden, dva kvartály nějak symbolicky, ale rozhodně nepřeřadí na vyšší rychlost tak, aby u nás začala růst konkurenceschopnost a abychom byli schopni konkurovat například Asii. Evropa v tuto chvíli je ekonomický skanzen.

TV: Znovu budu argumentovat tím, že to přerozdělování, to je praktika, kterou dělají i další země v EU. Tak dělá to ČR hůř nebo v čem je ten rozdíl?

MS: Dělá to zhruba stejně špatně. Když ostatní něco dělají špatně, tak to není omluva pro to, že to děláme i my špatně. A já jsem řekla, že celá Evropa, respektive celá EU je v tuto chvíli skanzen.

TV: No dobře, ale ptám se tedy na to, proč ČR je v tuto chvíli poslední zemí, která se ještě nedostala ani na tu předcovidovou úroveň, zatímco ostatní země už zaznamenávají hospodářský růst několik měsíců nebo třeba i více.

MS: Protože to přerozdělování v těch ostatních zemích narůstalo velmi plynule a pomaličku, takže tam nedošlo v té době covidové k velkému skoku, zatímco u nás ano. U nás ta míra zadlužení, tedy přerozdělování, byla relativně nízká. My jsme si třeba v 90. letech prakticky neuměli představit, že bychom mohli někdy neplnit maastrichtská kritéria, která se týkají veřejného dluhu. A teď už najednou to je otázka, o které se třeba mluví, že vlastně už ta rezerva tam není až tak moc veliká, protože právě v té době covidové během Babišovy vlády to přerozdělování vzrostlo naprosto zásadně a skokově. A právě tím, že se tak zásadně navýšila peněžní zásoba, tím, že se dostalo tolik peněz do oběhu právě z dílny vlády, tak tím došlo k tak dramatickému skoku, že teď to jeho vyžehlení trvá déle než v zemích, kde ten náběh byl mnohem pozvolnější a trval třeba předchozích deset let.

TV: A když říkáte, že to byla Babišova vláda, tak ta současná vláda podniká dostatečné kroky k tomu, aby ta situace byla lepší?

MS: Vůbec ne. Ona v tom podstatě jenom pokračuje, ale už jenom udržuje ten setrvalý status quo, kdy to prvotní navýšení padlo na hlavu té Babišovy vlády a teď už tam nedochází k nějakému skokovému navýšení. Také tam ale nedochází ke zlepšení míry toho přerozdělování. To znamená, že třeba ten konsolidační balíček, který měl údajně zachránit veřejné finance, tak vlastně vůbec je nezachraňuje, protože on tu míru přerozdělování vlastně ještě zvyšuje. To, že máme vysoké výdaje státního rozpočtu, nesrovnáme tím, že zvýšíme příjmy rozpočtu. Tím totiž to přerozdělování jenom zhoršíme. Takže ten konsolidační balíček, to je jenom placebo, které sice opticky může trošku zlepšit veřejné finance, ale nezlepší míru přerozdělování. To znamená nezlepší, ba dokonce zhorší konkurenceschopnost české ekonomiky. A zabetonuje tedy ten stav, kdy česká ekonomika prostě dlouhodobě neroste, stagnuje a dostala se na něco, čemu ekonomové říkají japonská cesta. Japonská cesta nebo japonský syndrom je stav, kdy Japonsko prakticky 20 let nevykázalo žádný výrazný růst větší než třeba jedno procento, mělo velmi nízkou inflaci, velmi vysoké zadlužení, ale vlastně velmi dlouhodobě ztrácí svoji konkurenceschopnost ve světě. Kdysi dávno japonské firmy byly vyhlášené ve světě a dneska ta pozice Japonska je naprosto minimální. Tak vlastně na tuto cestu se teď česká ekonomika postupně dostala.

TV: Říká ekonomická expertka strany Svobodní Markéta Šichtařová, která zůstává mým dnešním hostem. Já tady mám teď jeden fakt a toto, že vlastně koncem roku přestala klesat spotřeba domácností, naopak začala mírně růst oproti předchozímu kvartálu. Nelze ani toto vnímat jako pozitivní signál, že by se česká ekonomika mohla vzpamatovat?

MS: Ano, to je jednoznačně pozitivní. Hospodářský růst má ale mnoho složek a spotřeba domácností je jenom jednou z těch složek. Další složky jsou například investice nebo vládní výdaje nebo zahraniční obchod. Ten zahraniční obchod, tak ten je v útlumu a investice jsou v útlumu také. No a vládní výdaje jsou tak nějak stále na zhruba setrvalé trajektorii nebo dokonce se možná i třeba v některých kvartálech mírně zvyšují, ale ty bych do toho moc nepočítala. Takže ano, ta složka spotřeby domácností se zlepšuje, ale tady bych to spíš připisovala tomu, že domácnosti jsou cosi jako vyhladovělé po nákupech. To bylo krásně vidět třeba, kdy skončila pandemie a lidé byli konečně puštěni z domácností z lockdownu, tak se vrhli do obchodů a začali výrazně utrácet, protože už psychologicky to potřebovali k tomu, aby si trošku spravili náladu. A v tu chvíli také konečně, vlastně konečně, protože už na to bylo našlápnuto a natlakovaný byl ten papiňák hodně dlouho, tak v tu chvíli prudce vzrostla inflace. No a teď vlastně prožíváme něco analogického, i když v menším měřítku, kdy lidé tak dlouho neutráceli, že teď už mají silnou psychologickou potřebu jednak utrácet a jednak i třeba nahradit některé zboží dlouhodobé spotřeby, které se jim rozbilo, tak něčím novým. Ale bohužel toto utrácení neznamená, že to nějak zásadně skutečně zlepší českou ekonomiku. Ano, ona ta česká ekonomika v letošním roce rozhodně poroste rychleji než v roce loňském, o tom není žádného sporu. Ale to ještě neznamená, že se prostě vymaníme z takového toho dlouhodobého, no, řekněme, nerůstu.

TV: Ano. Já ještě zůstanu u těch domácností. Mám tady průzkum České spořitelny. Finanční zdraví Čechů není ideální. Vzhledem k inflaci a drahým energiím. Je však příjemné překvapení, že se zhoršilo jen mírně. Co ukázal tedy ten průzkum? Čekala jste vy osobně, že ty dopady inflace, drahých energií atd. mohly být horší?

MS: Mohly teoreticky být horší. Taky mohly být lepší a není to nějak jako zásadně překvapivé ten poslední vývoj. Já bych spíš poukázala na něco jiného. Ono není ani tak překvapivé, že lidé utrácí. Ono to vlastně i v době třeba té vysoké inflace je poměrně logické. Nejenom proto, že by to ukazovalo na dobré zdraví Čechů, ale ono to může ukazovat klidně i na to, že lidé si uvědomují, že pokud si nechají peníze na účtu, tak o ně přijdou inflačně, a proto vlastně se je snaží projíst. Takže on to nemusí být vyloženě jenom pozitivní efekt. Já bych spíš poukázala na to, že současně s tím, kdy u části obyvatel se zlepšují útraty, tak současně s tím také narůstá podíl nesplácených úvěrů. Takže tam dochází k určité dichotomii, kdy část té ekonomiky zase naopak stojí a lidé mají čím dál tím větší problémy ty svoje úvěry splácet, protože už na ně začínají doléhat vysoké úrokové sazby. Takže opravdu ta ekonomika není o tom, že když se zlepší jeden parametr, že to znamená zlepšení celku. On ten jeden zlepšený parametr zase může být kompenzovaný jiným zhoršeným parametrem a musíme to vidět daleko víc komplexně.

TV: Já se zeptám, z jakých údajů vycházíte, protože když jsme tady měli experty právě na ty úvěry, tak ty názory byly spíše opačné, že naopak ta kázeň Čechů ohledně splácení byla v době právě vysokých inflací a drahých energií lepší než předtím.

MS: V době drahých energií určitě byla lepší než předtím, ale ta energetická krize byla na své špičce zhruba před rokem. Pokud já vím, tak v lednu letošního roku minimálně banky, se kterými já jsem mluvila, reportují, že se zhoršuje mírně kázeň klientů při splácení úvěrů a vedle toho klienti si nechtějí brát velké úvěry. Když už požadují úvěry, tak je to spíš refinancování starých úvěrů. Berou si velmi malé úvěry. V podstatě úplně zamrzl trh nemovitostí. Když už si někdo bere nějaký úvěr třeba směřující do nemovitostí, tak je to něco typu „chci tepelné čerpadlo“ nebo „chci zateplení“. To znamená nějaké úplně drobné. Jako část investic mezi firmami, tam k tomu dochází, ale u těch domácností ty investice do nemovitostí velmi výrazně klesají.

TV: Jinými slovy, teprve teď se projevují ty dopady právě těch drahých energií? Můžeme to takto chápat?

MS: Neřekla bych, že se projevují dopady drahých energií.

TV: Nebo i konsolidačního balíčku, zkrátka těch opatření.

MS: Řekla bych, že se teď momentálně projevují dopady monetární politiky, která vždycky má zpoždění až několik kvartálů. To znamená, když dneska centrální banka hypoteticky sníží úrokové sazby, tak ten efekt na nějaké spotřební chování lidí bude skutečně měřitelný a bude znát třeba na podzim anebo až na konci roku. To znamená, že vlastně my dneska v měnové politice sklízíme plody toho, co se dělo zhruba před rokem. To zpoždění v měnové politice je skutečně velmi velké. Navíc si musíme uvědomit ještě jednu věc. Úrokové sazby sice nominálně opticky klesají, ale velmi pomalu. Snížily se o čtvrt procentního bodu, ale inflace, ta klesá výrazně rychleji. Co to znamená? Znamená to, že reálné úrokové sazby očištěné o inflaci ve skutečnosti stále rostou. To znamená, že i když na papíře napsané číslíčko úrokových sazeb se vám sníží, tak vy vlastně reálně vzhledem k vašemu příjmu platíte na úrocích čím dál víc. To znamená, ty podmínky měnové se pro lidi stále zpřísňují, je pro ně stále tvrdší a obtížnější splácet jejich úvěry a vlastně efekty toho tvrdšího splácení úvěrů my zaznamenáme ode dneška až za několik kvartálů.

TV: Ano, ale nicméně mluví se o tom, že ta inflace letos by měla být i pod tři procenta. Stejně tak se ale mluví o tom, že ty úrokové sazby by mohly v průběhu tohoto roku klesnout klidně na polovinu. Zeptám se na vaši predikci, jestli se to dá očekávat a kdy se to projeví?

MS: Očekávat se to dá, ale znovu, jestli úrokové sazby klesnou na čtyři procenta a inflace bude na třech procentech, potom reálná úroková sazba je plus jedno procento. V době, kdy inflace byla osmnáct procent, ale úrokové sazby byly sedmnáct procent, tak ve skutečnosti ty úrokové sazby byly hluboce záporné, nějakých minus jedenáct procent. Takže i když klesají úrokové sazby, tak to reálně na spotřební chování lidí vlastně vůbec nemusí mít žádný vliv, protože pro ně reálně se splácení úvěrů zdražuje.

TV: Ano, já jenom opravím tam úrokové sazby. Myslela jste sedm procent, přeřekla jste se na sedmnáct procent. Tak jenom, aby to bylo přesné.

MS: Pardon.

TV: V pořádku.

MS: Ano, máte pravdu.

TV: Chci jenom ještě otevřít jedno téma, a to je právě ten trh s nemovitostmi. Myslíte si, že třeba i ten trh by se v průběhu tohoto roku mohlo oživit? A nejenom trh s nemovitostmi, ale třeba i ten stavební průmysl jako takový?

MS: Stavební průmysl si myslím, že by se oživit mohl, ale bude to spíš na nějakých veřejných zakázkách anebo případně na zakázkách pro firmy. Zatímco trh s nemovitostmi, ten se oživí zřejmě až později než v příštím roce. Já si myslím, že v letošním roce ještě zůstane zabetonovaný a viděla bych to spíš až na takový rok 2025, že by se tam něco mohlo změnit, protože v tuto chvíli, kdy ceny nemovitostí mají sklon klesat, tak ten, kdo chce nemovitost prodat, tak čeká, až ceny zase budou výš, a ten, kdo jí chce koupit, tak ještě čeká, až ty ceny víc klesnou. To znamená, v tuto chvíli nejsou moc velké nabídky ani na prodej, ani na koupi a ten trh je tzv. zamrzlý.

TV: Poslední minuty tohoto pořadu bych ještě věnoval potravinám. Protože se docela mluvilo o tom, že na začátku roku by ceny potravin mohly vzrůst, alespoň supermarkety tím strašily. Naštěstí se to nestalo. Naopak řada ekonomů upozorňuje, že ceny mohly klesnout ještě daleko výrazněji, protože třeba zemědělci zlevnili poměrně výrazně. Tak chci slyšet váš názor jako ekonomiky, mohly potraviny zlevnit ještě více?

MS: Nemyslím si, že by mohly zlevnit ještě více, oni zlevňovat budou, ale zase to bude postupný proces, protože tady opět platí to zpoždění. Ty potraviny byly vlastně nejdražší v okamžiku, kdy tam byl odstup několika kvartálů, dvou nebo tří, od vrcholu té energetické krize. A tak, jak teď klesají ceny energií, tak taky budou postupně klesat ceny potravin, takže ony budou třeba ve druhé polovině tohoto roku ještě levnější reálně, než jsou teď. Ale pozor, vzhledem k tomu, že já očekávám, že ceny energií zase začnou nejpozději v polovině roku 2025 růst, zejména kvůli evropské environmentální politice, tak z toho také vyplývá, že pravděpodobně následně budou opět zdražovat i potraviny. Teď si ale ovšem několik kvartálů zažijeme období, kdy ty potraviny dočasně budou levnější.

TV: Tak uvidíme. Tolik tedy komentáře ekonomické expertky strany Svobodní Markéty Šichtařové. Díky moc za něj a budu se těšit někdy zase na viděnou. Hezký den.

MS: Na viděnou, na slyšenou.

Oblíbené štítky

Svobodni-31