Hezký den, jsem SvoBOT. Můžete se mě zeptat na cokoli ohledně programu Svobodných. Naučil jsem se moudrosti Libora Vondráčka a politické názory strany Svobodní.

Volby 2021 – program do PS

Volby 2021 – program do PS

Naše vize: SVOBODNÝ A SUVERÉNNÍ STÁT
VYSPĚLÁ ZEMĚ A SEBEVĚDOMÍ OBČANÉ

PROGRAMOVÉ PILÍŘE

Náprava škod způsobených vládou

  • OBNOVA EKONOMIKY I CELÉ ZEMĚ PO COVIDU
  • NORMÁLNÍ ŽIVOT BEZ OMEZENÍ
  • TVRDÉ TRESTY ZA KORUPCI A ROZKRÁDÁNÍ
  • NAROVNÁNÍ ŠKOD PODNIKATELŮM A ŽIVNOSTNÍKŮM Z DOBY PANDEMIE NEDOTKNUTELNOST SVOBODY

Antibyrokratická revoluce

  • OMEZENÍ BYROKRACIE A ÚŘEDNÍ MOCI
  • ŠTÍHLÝ A EFEKTIVNÍ STÁT
  • SNÍŽENÍ MOCI STÁTU NAD PODNIKÁNÍM

Nová vize pro Českou republiku

  • TRVALE NÍZKÉ DANĚ A ÚSPORNÝ STÁT
  • ZKVALITNĚNÍ ŠKOLSTVÍ, VZDĚLÁVÁNÍ A ZDRAVOTNÍ PÉČEROZVOJ VENKOVA, ZEMĚDĚLSTVÍ A PODNIKÁNÍ
  • ÚCTA K NAŠIM TRADICÍM A ZÁKONŮM
  • DOSTUPNÉ A DŮSTOJNÉ BYDLENÍ
  • SUVERÉNNÍ POSTAVENÍ V MEZINÁRODNÍM PROSTŘEDÍ
  • PODPORA ČESKÉHO PODNIKÁNÍ, ZEMĚDĚLSTVÍ A ROZVOJ VENKOVA

1.     Antibyrokratická revoluce

Stát má sloužit občanům. Za předchozích vlád všech barev a odstínů se rozrostl tak, že přestává plnit své základní poslání. Míra byrokratizace se stala neudržitelnou. Množství zákonů, směrnic, agentur, dotací a regulací dávno překročilo únosnou míru. Prosadíme vizi úsporného, ale efektivní­ho státu, který bude pro své občany partnerem, nikoliv překážkou.

Programové návrhy

  • Zrealizujeme důslednou antibyrokratickou revoluci, snížíme počet re­gulací negativně ovlivňujících život každého jednotlivce, živnostníka i podnikatele.
  • Navrhneme ústavní zákon o vyrovnaném rozpočtu. Rozpočtový scho­dek je přípustný pouze v případě výjimečných událostí se souhlasem ústavní většiny poslanecké sněmovny.
  • Naším cílem je zásadní snížení rozpočtových výdajů, včetně přímých nákladů na státní aparát minimálně o 30 %. Zrušíme zbytečné úřady a instituce, snížíme počet ministerstev jejich sloučením.
  • Zrušíme systém EET a s ním další nařízená opatření (kontrolní hlášení apod.) v plném rozsahu.
  • Narovnáme systém exekučních a insolvenčních řízení. Zabráníme ex­cesům proti neplatičům a zrušíme DPH ze služeb exekutorů.
  • Zrušíme současný zákon o státní službě. Zavedeme přímou osobní odpovědnost úředníků za chybná či pomalá rozhodnutí. Ukončíme beztrestnost byrokratů. Budeme prosazovat trestní a materiální odpo­vědnosti pracovníků státní správy za způsobené škody v případě poru­šování zákonů.
  • Nynější dotace jsou zdrojem zla, provedeme důslednou revizi dotací,
    zastavíme nespravedlivé a diskriminační dotace do soukromého sek­toru, které nahrávají pouze vyvoleným.
  • Naším cílem je vláda skutečných odborníků, nikoliv politických sekretariátů.

2.     Trvale nízké daně a úsporný stát

Práce, příjmy, majetek a podnikání našich občanů si zaslouží úctu a ochranu. Svobodné podnikání založené na rovné konkurenci je základem prosperity a rozvoje celé společnosti. Jeho omezování se projeví negativ­ně na životní úrovni, zchudnutí všech obyvatel a sociálních problémech. Česká společnost je stále výrazněji ochromována ideologií individuál­ních nároků, rovnostářstvím, zbytnělou byrokracií a relativizací tradičních hodnot. Potřebujeme dát zpět do popředí svobodu podnikání i tvořivost jednotlivce. Jsme jedinou politickou silou, která je odhodlána se tomuto vývoji postavit.

Programové návrhy

  • Provedeme zásadní zjednodušení celého daňového systému.
  • Usilujeme o dlouhodobou daňovou stabilitu pro živnostníky, firmy a in­vestory, z České republiky vybudujeme moderní, daňově přívětivý stát Ev­ropy.
  • Zjednodušíme daňové přiznání na jednu stránku s minimem výjimek.
  • Zásadně omezíme byrokracii a šikanu podnikatelů (nadbytečné kont­roly).
  • Máme dlouhodobou vizi jednotné daně ve výši 15 % (DPFO, DPPO, DPH) + snížené DPH na úrovni 10 % u komodit pro základní životní náklady (po­traviny, léky, vlastní bydlení).
  • Prosadíme odvod a odpočet DPH jen ze zaplacených faktur.
  • Navrhneme reformu rozpočtového určení daní, abychom motivovali obce k podpoře rozvoje podnikání.
  • Zjednodušíme strukturu daně z nemovitosti. Konkrétní sazby bude ur­čovat příslušná obec, stát určí pouze horní limity. Správu této daně budou vykonávat finanční odbory pověřených obcí třetího stupně.
  • Umožníme lidem flexibilně vydělávat legalizací náhrady pracovně práv­ního vztahu vztahem obchodním.
  • Prosadíme oddělení soukromého majetku OSVČ od majetku urče­ného k podnikání.
  • Změníme nepovedenou paušální daň pro živnostníky tak, aby byla moti­vační pro nejmenší živnostníky a umožnila rozvoj jejich podnikání.
  • Změníme metodu výpočtu starobních důchodů OSVČ.
  • Zjednodušíme pravidla pracovního práva pro všechny skupiny zaměst­nanců a zaměstnavatelů.
  • Zrušíme investiční pobídky, neboť vytvoříme daňově přívětivé prostředí, v němž nebudou nutné.
  • Soustředíme se na přirozený rozvoj domácího malého a středního pod­nikání bez zbytečných úředních překážek a napravíme tak neblahé dů­sledky politiky levné práce.
  • Umožníme mezigenerační solidaritu v důchodovém systému – dobro­volné převedení části daní ve prospěch rodičů či prarodičů jejich potom­ky. (5 % z daní mohu poslat rodičům na důchod, občan rozhodne o tom, kam část jeho daní bude směřovat).
  • Zavedeme sociální systém, který motivuje k práci. Pracovat se musí vždy vyplatit. Zjednodušíme systém dávek a zeštíhlíme sociální systém.
  • Posílíme zásluhové a spořící složky penzí, solidární část bude jednotná.
  • Zrušíme opatření současné vlády, která čirým populismem zbytečně za- dlužuje naši zemi (pastelkovné, jízdné, rouškovné a jiné formy účelového uplácení voličů).
  • Zjednodušíme život začínajícím podnikatelům tím, že v prvním roce podnikání nebudou platit daň z příjmu fyzické osoby.
  • Snížíme bariéry pro zahájení podnikání a podpoříme tak rozvoj drob­ného živnostenského podnikání (např. přivýdělek studentů nebo žen na rodičovské dovolené).

3.     Bezpečné místo pro svobodný život

Nenecháme si nikým diktovat, jak máme žít, nebo co si máme myslet. Nové ideologie a „ismy“ přinášejí rozvrat hodnot, společnosti, hospodář­ství, života, vzdělání a vztahů. Zároveň s těmito ideologiemi přichází chu­doba, rozklad, strach a následně nová forma totality. Rozumnou alterna­tivou jsou tradiční hodnoty, zejména rodiny a domova. Úlohou státu je vytvořit prostor občanům, aby si mohli svobodně vytvářet svůj normální svět. Česká republika začíná při plnění této funkce selhávat, kvalita ve­řejných služeb klesá, jednotlivé systémy (školství, zdravotnictví, důchody) jsou destabilizovány.

Programové návrhy Právní stát

  • Zlepšíme a zrychlíme vymahatelnost práva, provedeme kompletní re­vizi soudního řízení, zkrátíme lhůty a vrátíme lidem univerzální právo na spravedlnost.
  • Znemožníme šmírování internetu a trestání svobody slova.
  • Zachováme právo držení zbraní pro bezúhonné občany.
  • Budeme hájit pojem manželství jako svazek jednoho muže a jedné ženy.
  •  Budeme aktivně bojovat proti legislativě progresivistických ideologií

(genderismu, feminismu, LGBT a mnoha dalších „ismů“) a proti sociální­mu inženýrství.

  • Odstoupíme od těch škodlivých a neefektivních mezinárodních dohod, které pod pláštěm boje proti změnám klimatu jdou proti zájmům Čes­ké republiky a jejich občanů.
  • Odmítneme Green deal v jeho současné podobě (Plánu pro Evropu).
  • Podpoříme jadernou energetiku a smysluplné dotěžení zásob uhlí.
  • Umožníme racionální využití obnovitelných zdrojů jako doplněk ener­getického mixu.
  • Ukončíme umělé zvýhodňování ztrátových ekologických aktivit a z nich profitujících ekologických alarmistů.

Podnikání

  • Omezíme moc státu nad podnikáním.
  • Odstraníme zbytečné regulace, které škrtí a brzdí české podnikání.
  • Podpoříme podnikatele, kteří podnikají v Česku, nikoli na úkor Česka.
  • Zajistíme rovné postavení podnikatelů a živnostníků vůči státu a státní správě.
  • Změníme systém státních kontrol tak, aby podnikatelům radil a nebuzeroval je.
  • Ochráníme osobní data podnikatelů a živnostníků.
  • Postaráme se, aby podnikatelé neodváděli zdarma práci za stát.
  • Zrušíme zákony, které znevýhodňují podnikání a podnikatele.
  • Zastavíme omezování vlastnických práv a práva řídit vlastní společnosti.
  • Narovnáme podnikatelské prostředí ve prospěch malých a středních fi­rem a živnostníků.

Bydlení

  • Umožníme pracovitým lidem dosáhnout na důstojné bydlení.
  • Usnadníme výstavbu a snížíme stavební náklady zrušením nesystémo­vých regulací. Nedovolíme další byrokratická opatření zvyšující náklady na bydlení.
  • V parlamentu nedovolíme zvyšovat daně z nemovitosti.

Doprava

  • Akcelerujeme rozvoj dopravní infrastruktury jako základního hybatele ekonomického rozvoje.
  • Navrhneme ústavní zákon pro rychlejší výstavbu dálnic a vysokorych­lostních tratí.
  • Zrušíme ekologickou daň při prodeji starších osobních automobilů.
  • Zavedeme zvýhodněné noční sazby pro nákladní automobilovou do­pravu pro lepší využití dálniční sítě.

Školství

  • Zrušíme projekt plošné inkluze a vytvoříme pravidla pro individuální in­kluzi. Oceníme důležitost role speciálních pedagogů a zvýšíme jejich od­měňování.
  • Zrušíme povinnou předškolní výchovu a zavedeme podporu třígene- račních rodin.
  • Nebudeme podléhat tendencím snižovat úroveň vzdělání a trváme na udržení jeho kvality (nerušit v osnovách Newtonovy zákony).
  • Provedeme zásadní změny ve školství s důrazem na včasné oddělení profesního a akademického vzdělávání.
  • Vytvoříme prostor pro rozvoj soukromého vzdělávání na všech úrovních, včetně liberalizace učňovského vzdělávání (mistrovská zkouška, cechy). Vrátíme význam učňovskému listu.
  • Prosadíme rovnoprávné financování základního školství všech typů škol bez znevýhodnění.
  • V rámci školského systému posílíme spolupráci se soukromým sektorem.
  • Odmítáme jakoukoliv ideologickou indoktrinaci ve školách, zvláště pak prováděnou tzv. „politickými neziskovkami“.
  • Zavedeme diferenciaci vysokého školství. Vedle prestižních státních univerzit s bezplatným studiem, vysokým podílem vědecké činnosti v základních vědních oborech a monopolem na doktorandské studium, habilitační řízení atd. zavedeme statut krajských univerzit a prakticky zaměřených soukromých, resortních, církevních a jiných vysokých škol, které budou částečně financovány výběrem školného.

Zdravotnictví

  • Chceme systém zdravotnictví, který je ekonomicky vyvážený, výhod­ný a spravedlivý pro všechny zúčastněné. Naším cílem je narovnat vztah mezi pacientem, zdravotní pojišťovnou a zdravotnickým zařízením. Dneš­ní model zdravotnictví je nespravedlivý, limitující a destabilizovaný. Je možné slibovat navýšení celkových výdajů ve zdravotnictví na průměr OECD, restrukturalizaci a přerozdělování prostředků a zkvalitňování zdra­votní péče. To však již více než 20 let slibují různé politické strany a výsled­kem je pouze chaos a personální devastace ve zdravotnictví. Chybí lékaři, sestry i pomocný zdravotnický personál.
  • Hlavní investice ve zdravotnictví musí být do lidí. Zajistíme okamžité zvýšení počtu přijímaných mediků a dalších zdravotníků. Pro lékaře musí být stanovena transparentní pravidla postgraduálního vzdělávání, vč. od­povídajícího finančního ohodnocení. Lékaři v nemocnicích nemohou být nuceni pracovat přesčas více než 412 hodin za rok.
  • Podporujeme využití léčivého konopí tam, kde to doporučí lékař.
  • Zrušíme nezákonné limitace pro ambulantní praxe.
  • V privátní sféře musí platit základní pravidlo, že je nadstandardem vše, co není hrazeno zdravotní pojišťovnou. Hodnota práce soukromého zdravotnického zařízení musí vycházet z ekonomických parametrů, které běžně platí pro soukromý sektor.
  • Zavedeme dva druhy zdravotního pojištění: základní (povinné) zdravot­ní „pojištění“ bude sloužit k úhradě základní zdravotní péče. Individuální pojištění rozšiřuje zdravotní péči a platí zde běžné zásady pojišťovnictví. Zdravotní pojišťovny si budou navzájem konkurovat.

Sociální politika

  • Zjednodušíme systém dávek a zeštíhlíme sociální systém. Systém vždy musí motivovat k práci a pracovat se vždy musí vyplatit.
  • Posílíme zásluhové a spořící složky penzí, solidární část bude jednotná.
  • Zvýšíme daňový bonus za každé dítě a za rodiče, který děti vychovává.
  • Vrátíme rodičovskému příspěvku jeho původní smysl, aby maminky mohly být doma se svými dětmi alespoň tři roky. Příspěvek bude vyplácen minimálně tři roky, pokud bude jeden z rodičů pečovat o dítě. Umožníme výplatu příspěvku i prarodičům, kteří jsou v důchodu, pokud převezmou péči o dítě v rodině za rodiče, který nastoupil do zaměstnání.
  • Vrátíme porodné všem maminkám – vyjma případů matek, které svěří své děti do náhradní rodinné péče.
  • Podmíníme vyplácení sociálních dávek řádnou školní docházkou dětí.
  • Výši příspěvku na bydlení nastavíme tak, aby nepřekročila průměrnou výši nájmů na metr čtvereční v konkrétní obci a městě.
  • Pečujícím osobám zajistíme přiměřenou výši starobního důchodu, aby

nebyly trestány za dlouhodobou péči o své blízké. Zvýšíme výši příspěvku na péči o ty, kteří si sami nedokážou zajistit pro nemoc či stáří základní

životní úkony.

  • Podpoříme zdravotně sociální péči v domácím prostředí. Současný růst lůžek v domovech pro seniory není dlouhodobě financovatelný.

Armáda a bezpečnost

  • Sebevědomou kapacitu ozbrojených sil a schopnost hájit nedotknutelnost vlastního území vnímáme jako nutný projev státní suverenity.
  • y Primárním cílem je obranyschopnost našeho státu a jeho vážnost v mezi­národních vztazích. Zasadíme se o maximální schopnost a připravenost
  • Armády České republiky a dalších ozbrojených sil zakročit proti všem vněj­ším a vnitřním hrozbám, které ohrožují naši státnost.
  • Chceme budovat silné zálohy Armády České republiky, podporovat bran­nou a vlasteneckou výchovu dorostu a rovněž podporovat dobrovolná občanská střelecká sdružení. Posílíme úlohu ozbrojených sil v obraně te­ritoriální celistvosti a suverenity státu.
  • Znovu posoudíme schopnosti státu a ozbrojených sil mobilizovat ozbro­jené síly a zabezpečit činnost státu za války. Ve spolupráci s národními organizacemi a závody obranného průmyslu budeme prosazovat jejich vyšší zapojení do vyzbrojování armády, včetně výzkumu.
  • Jako suverénní členský stát NATO jsme připraveni postupovat výlučně v souladu se zněním Severoatlantické smlouvy a vždy si zvolit způsob po­moci jinému členskému státu. S ohledem na naše národní zájmy se ne­budeme účastnit vojenských cvičení u hranic jiných států, přehodnotíme také zapojení v zahraničních misích. Budeme upřednostňovat vojenskou spolupráci na regionální úrovni a s neutrálními státy.
  • Podporujeme vznik národního bezpečnostního kabinetu.

4.     Suverénní postavení v mezinárodním prostředí

Patříme do Evropy. Evropská unie však přestala být společenstvím svo­bodných států a prostorem pro volný pohyb zboží a služeb, který jsme vždy podporovali. Je unií plnou chyb, které se šíří z bruselského epicentra. Bez souhlasu českých občanů se zde rodí politický superstát s extrémně levicovou, zelenou, byrokratickou a protinárodní politikou, která přisoudi­la České republice nesvéprávnou roli a našim občanům pozici levné pra­covní síly. Je nutné se vzepřít celkovému směřování EU i nám přisouzené podřadné roli. Zájmy našich občanů budeme klást vždy nad zájmy byro­kratů v Bruselu či kdekoliv jinde. V krajním případě jsme připraveni zvážit setrvání v EU, pokud to bude v zájmu našich občanů a pokud se pro to rozhodnou v referendu.

Programové návrhy

  • Prosadíme ústavní nadřazenost českého práva nad sekundárním právem EU.
  • Prosadíme ústavní zakotvení práva platit českou korunou a práva pla­tit v hotovosti.
  • Budeme cíleně připravovat Českou republiku na Evropu bez Evropské unie (na okamžik, kdy Evropská unie nevyhnutelně pozbude své historic­ké funkčnosti a zanikne). Budeme jednat o nové formě spolupráce mezi svrchovanými evropskými národními státy.
  • Navážeme úzkou ekonomickou a politickou spolupráci s Visegrádskou čtyřkou, Rakouskem, Itálií, Slovinskem, Srbskem a Chorvatskem.
  • Prosazujeme ekonomickou zahraniční politiku směřující k rozšiřování volného trhu bez zbytečných bariér a sankcí.
  • Zahájíme jednání o vstupu do EFTA.

5.     Rozvoj venkova a zemědělství

Budoucnost zemědělství vidíme v rodinných farmách. Půda, která má dobrého hospodáře, se stává darem pro další generace. Naším cílem je chránit svobodné sedláky a farmáře před ničivou rozpínavostí zeměděl­ských oligarchů. Chceme živý venkov nejen pro zemědělské hospodaření, místní řemesla a živnosti, ale i jako příjemné místo aktivního odpočinku pro lidi z měst.

Programové návrhy

  • Zemědělskou produkci vnímáme jako naši strategickou národní komoditu. Naši nezávislost a kvalitu potravinových zdrojů musíme chrá­nit a rozvíjet.
  • Budeme důrazně prosazovat strop dotací na plochu obhospodařované půdy max. do 500 ha s tím, že příjemce doloží právní důvod k užívání půdy. Současná platná legislativa umožňuje odčerpání rozhodujícího procenta finančních prostředků několika desítkami zemědělských oligarchů, kteří v mnoha případech hospodaří i na půdě, která jim nepatří.
  • Budeme podporovat pěstování ovoce a zeleniny, obnovu ovocných sadů, malá rodinná vinařství, rozvoj místních zpracovatelských kapacit, malé a střední sedláky v produkci hospodářských zvířat a živočišných produktů.
  • Budeme chránit malé vlastníky lesů proti nečinnosti majitelů soused­ních pozemků a aby byli v rovnoprávném postavení vůči mysliveckým or­ganizacím a měli i oni šanci získat dotace.
  • Zvýšíme podporu prodeje ze dvora a rozvoj farmářského zboží. Pokud budou mít naši farmáři odbytovou šanci, budou schopni vypěstovat znač­né množství vyšší kvality oproti zboží převáženému tisíce kilometrů.
  • Změníme nastavení Programu rozvoje venkova, aby se vrátil do podoby, kdy bude dostupný pro malé a střední sedláky, poskytoval jim metodic­kou pomoc a žádosti (projekty) byly možné pouze do výše 5 milionů Kč.

6.     Nelegální migraci nepřijmeme za legální

Naše země nezapříčinila masovou nelegální migraci a nesmí tedy být ani její obětí. Trváme na ochraně našich tradic, zvyků i způsobu života. Čes­ká republika je země s bohatou historií a nádhernou krajinou, ve které žijeme v bezpečí. Nedovolíme ohrozit tento odkaz našich předků. Máme právo vyžadovat respekt k pravidlům naší země. S námi žijící legální při­stěhovalci se zavazují dodržovat zákony České republiky a ctít naše zvyk­losti stejně jako my.

Programové návrhy

  • Prosazujeme nulovou toleranci nelegální migrace. Institut azylu nesmí být zneužíván. Trváme na deportaci nelegálních migrantů nebo cizinců závažným způsobem porušujících naše zákony.
  • Imigrace musí probíhat výlučně na základě české azylové legislativy.

Nepřijmeme jakoukoliv vnucenou migrační politiku nebo kvóty, které by vyžadovaly přijetí cizích státních příslušníků.

  • Budeme důsledně vymáhat migrační zákony a důsledně trestat pašo­vání lidí. Zastavíme podporu všech migračních „neziskovek“ a „profesio­nálních“ agentur poskytujících poradenství, jak obcházet české azylové zákony.
  • Česká republika garantuje občanům svobodu náboženského vyznání, nicméně výlučně v mezích platného zákona. Ctíme antické a židovsko -křesťanské kořeny naší civilizace. Jakékoliv snahy o politické zneužití ná­boženství, zejména politického islámu, postavíme mimo zákon.
  • Nepřipustíme snahy o zavádění jakýchkoliv alternativních právních systémů na území ČR.

7.     Hájíme absolutní svobodu slova a projevu

Dnešní doba přináší čím dál více snah o deformaci svobody slova a pro­jevu. Především v oblasti sociálních médií, ale i v těch tradičních vznikají mnohé iniciativy, které pod pláštěm boje proti dezinformacím omezují svobodu slova a nastolují novodobou formu cenzury. Tento vývoj odmí­táme a podnikneme všechny kroky, které jsou nutné, abychom svobodu slova ochránili.

Programové návrhy

  • Prosadíme zákon, který zabrání korporacím na území České republiky omezovat svobodu slova, jak jim ukládá legislativa EU. Ústava České re­publiky garantuje svobodu slova. Na sociálních sítích naopak dochází k jejímu dlouhodobému porušování.
  • Chceme zachovat svobodu médií, odmítáme jakékoliv snahy o cenzuru

obsahu médií ukryté pod bojem proti dezinformacím a fake news. Svobo­da slova a názoru musí být zachována za každou cenu.

  • Privátním provozovatelům vysílání poskytneme větší svobodu pro je­jich názorovou profilaci. Veřejnoprávní média mají naopak pokrývat celé názorové spektrum. Jejich problém není v tom, co vysílají, nýbrž v tom, co všechno nevysílají.
  • Nazrál čas ke změně od povinného k dobrovolnému financování veřej­noprávních médií. Způsob financování ČT a ČRo zůstal stejný jako v první polovině 20. století, ačkoliv se svět médií dramaticky změnil. Je třeba pro­vést revizi veřejné mediální služby co do jejího rozsahu i obsahu.

8.     Nemocné léčit, ohrožené chránit a zdravé nechat žít.

Učiníme vše, abychom na prvním místě chránili lidské životy, ale aniž by­chom ohrožovali existenci podnikatelů a jejich zaměstnanců. Nedovolíme ani další poškozování dětí, které jsou již tak drtivě poznamenané omezu­jícími opatřeními vlády. Občané jsou i bez nařízení shora schopni čelit této výzvě svojí přirozenou vitalitou a činorodostí, a to ve všech odvětvích hospodářství, vědy, kultury, škol, sportu a služeb.

Česká republika má před sebou dva nevyhnutelné úkoly:

Připravit se na období „post-covidové“, zahojit ekonomiku a obnovit společenský život. Musíme umožnit svobodný pohyb obyvatel a vracet ho do přirozených kolejí bez jakýchkoliv omezení.

Okamžitě a jednou provždy ukončit chaotický boj s Covid-19 založený na plošných restrikcích, omezování svobody a „lockdownech“ a nahradit ho bojem pomocí léčby, ochrany rizikových skupin a dobrovolného očkování.

  • Programové návrhy
  • Neumožníme další pokračování či znovuzavedení restrikcí a „lockdow- nů“, či zavření škol – zrušíme pandemický zákon jako nástroj totality a omezování svobod obyvatel.
  • Prosadíme, aby se hlavními zbraněmi proti Covidu stala léčba, posilo­vání imunity občanů a dobrovolné očkování.
  • Odmítneme zavedení COVID pasu na území ČR, právo pohybu nesmí být omezeno. Budeme tento postoj hájit i před EU.
  • Necháme otevřené školy na všech stupních bez omezení a budeme prosazovat plán, jak vynahradit dětem čas ztracený distanční výukou. Ne­odepíšeme celou generaci dětí postižených obdobím Covidu.
  • Navrhneme zákon, který zastaví přestupková řízení a vymáhání pokut za porušení covidových zákazů a omezení vlády a ministerstva zdravotnictví.
  • Budeme prosazovat, aby stát vyplatil všechny škody, které způsobil svými nezákonnými opatřeními. Zároveň budeme požadovat, aby se na úhradě těchto škod přímo podíleli odpovědní politici a úředníci.
  •  Prosadíme důsledný audit všech pandemických opatření a programů v roce 2020 a 2021, budeme trvat na trestní odpovědnosti.
  • Provedeme objektivní zpětnou analýzu účinnosti všech opatření, vy­hodnotíme jejich vady, abychom je v budoucnu již neopakovali.
  • Kultura a sport jsou nezbytnou součástí kvality života našich občanů i naší ekonomiky, nemůžou být omezeny.
  • Budeme usilovat o založení Fondu na obnovu ekonomiky, který bude zajištovat okamžitou pomoc postiženým podnikatelům při obnově jejich podnikání a řešit kompenzace a úvěry včetně funkčního záručního pro­gramu.
  • Podpoříme ekonomiku realizací strategických investic (zejména do do­pravní infrastruktury).
  • Zreformujeme zdravotnickou krizovou infrastrukturu včetně funkčního nastavení řídících struktur a strategického materiálního zabezpečení pro případ mimořádných situací (kapacita JIP + ARO, dostatečný počet kvali­fikovaného personálu) včetně hledání nových postupů.
  • Vytvoříme systém ochrany rizikových skupin občanů při výskytu epi­demie (distribuce respirátorů + vitamínů C, D a Zn (+Se) zdarma; otevírací doba jen pro starší obyvatele; vyčlenění zóny pro rizikové skupiny v hro­madné dopravě; testy pro osoby přicházející do domovů seniorů či ne­mocnic). Nebudeme však nikdy zavírat všechny do izolace a nečinnosti.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

K VĚCI (Prima CNN, 2.2.2024)

(Přepis rozhovoru)

ÚČASTNÍCI:

MS = Markéta Šichtařová, ekonomická expertka strany Svobodní; TV = Tomáš Vzorek, moderátor

TV: Jsou snad důchodci škodnou? Tak reagovala na rozhodnutí Ústavního soudu o zamítnutí stížnosti na nižší valorizaci penzí ekonomická expertka strany Svobodní Markéta Šichtařová. Ostře se ohradila i proti přijetí eura, což by podle ní nevratně poškodilo český průmysl. Jaká je aktuální ekonomická kondice Česka a jak ji zlepšit? Unesla by státní kasa, pokud by Ústavní soud dal za pravdu poslancům ANO, kteří stížnost na nižší valorizaci penzí podali? Otázky pro dnešní pořad K věci, u kterého vás vítám. Hezký den. A mým hostem, alespoň na dálku, je právě ekonomická expertka strany Svobodní Markéta Šichtařová. Takže vás zdravím, přeji vám krásný den, krásné odpoledne.

MS: Dobrý den.

TV: Já bych začal tím vaším vyjádřením, poměrně ostrým, jestli jsou důchodci nějaká škodná. Přiznám se, že v tom cítím trochu politického populismu. Jaké jsou argumenty ekonomky pro to, že měl Ústavní soud rozhodnout jinak?

MS: Těch argumentů je celá řada. Především se mně vůbec nepozdává coby ekonomovi, když Ústavní soud mluví o tom, že by valorizace důchodů způsobila škodu, a to v situaci, kdy vlastně jednáme podle zákona. To bych já mohla potom velmi podobně říci, já nechci platit daně, protože by to mojí společnosti nebo mé rodinné kase způsobilo škodu. Když jednáme podle zákona, tak mi připadá jako naprosto nelogické ohánět se způsobením nějaké škody. Proto ten velmi silný výraz a dotaz, jestli snad důchodci jsou nějaká škodná. Nejsou a státní kasa by to samozřejmě unesla, ale jenom za určitých kautel. Celý problém totiž je v tom, že když se podíváme na strukturu výdajů ze státního rozpočtu, tak zjistíme, že jsou vynakládány naprosto účelně. Ostatně tím se také už několikrát vytasil NKÚ. Ten totiž zjistil, že jsme podle jeho vlastních slov něco, co nazývá dotační ekonomikou. A já to naprosto potvrzuji. Když jsem si sama počítala, jak velká část veřejných výdajů směřuje do něčeho, čemu se říká transfery, tedy v podstatě lidově dotace, tak je to prakticky jedna třetina státního rozpočtu. Je schovaná pod položkami, které nějakým způsobem můžeme přiřadit k dotacím. A to jsou věci, které prostě nejsou účelné. A tyhle věci…

TV: Pojďme být trochu konkrétnější. Dotace, na co konkrétně vám vadí nejvíce?

MS: Úplně na všechno. Dotace je prostě principiálně špatně. To slovo je špatně, protože slovo dotace znamená přerozdělování z místa, kde peníze vznikají a kde vznikají efektivně, do míst, kde jsou neproduktivně vynakládány jenom proto, že stát z nějakého důvodu došel k názoru, že někdo by těch peněz měl mít víc. Takže dotace je špatná principiální úplně každá. A je úplně jedno, jestli dotujeme třeba environmentální politiku anebo jestli dotujeme nějaké podniky nebo jestli dotujeme třeba energie, protože ty energie by samy o sobě stejně nebyly drahé, kdyby ty dotace zase nepřerozdělovaly enviromentální politiku. Takže prostě ten výraz dotace je špatně úplně principiálně celý. A tímto způsobem bychom byli schopni ušetřit zhruba jednu třetinu státního rozpočtu a v ten okamžik by tady vlastně vůbec nebyl problém s důchody a také bychom se nemuseli zabývat tím, jestli budeme nebo nebudeme valorizovat důchody.

TV: Dobře, ale máme tady oblasti nebo obory, kde by to bez dotací pravděpodobně nešlo. Narážím třeba na zemědělství, protože jsou země, například Polsko, kde jsou zemědělci dotovaní výrazně více než u nás, a bez těch dotací by čeští zemědělci, alespoň z těch zpráv, které máme k dispozici, nebyli vůbec konkurenceschopní.

MS: Křivdu křivdou odstranit nelze. To znamená, že když něco sousedé dělají špatně, vy to nenapravíte tím, že to budete dělat špatně také. Já jsem pro odbourání dotací, kromě jiného i v zemědělství. Nehledě na to, že to, že čeští zemědělci teď v poslední době přemýšleli o tom, jestli budou nebo nebudou protestovat proti dotacím, tak i v tomto byli vlastně rozpolcení a malé podniky tam stály proti velkým podnikům, protože se na dotace dívaly úplně jinak. Tedy ani v této oblasti zjevně neexistuje u zemědělců společný názor. Já jsem ovšem pro odbourání dotací také v zemědělství. Ale je pravda, že jsou tady i horší kandidáti na dotace. A to je především všechno, co se dá schovat pod pojem environmentální politika a politické neziskové organizace. Politické neziskové organizace za mě by neměly dostat ani korunu ze státního rozpočtu.

TV: Dobře, ale já ještě zůstanu u toho zemědělství a teď se vás ptám opravdu jako političky, byť jste tedy v politice poměrně krátce, ale nechala byste tedy padnout české zemědělce i za cenu, respektive, zrušila byste ty dotace do zemědělství i za cenu toho, že by čeští zemědělci mohli skutečně padnout?

MS: Já nejsem politik, já jsem ekonom. Politik je někdo, kdo kandiduje do nějaké funkce. Já do žádné funkce v tuto chvíli nekandiduji, proto nejsem politik. A jako ekonom vám odpovídám, že ano, nechala bych.

TV: Ale jste členkou strany Svobodní.

MS: To je kdekdo. Nechala bych padnout české zemědělce, kteří jsou nekonkurenceschopní. A jestli chcete slyšet názor politika, tak kdybych byla v politice, potom bych řekla úplně totéž.

TV: Dobře, pojďme k dalšímu tématu, jako trochu obecněji. Jaká je podle vás aktuální ekonomická situace Česka, teď na začátku roku 2024?

MS: Jednoduše, Česko je v recesi. Tečka. Víc se tomu říci nedá.

TV: Skutečně? Protože ty signály jsou možná spíše opačné. Vlastně i premiér Petr Fiala říká, že vlastně od toho nejhoršího už jsme se odrazili a že stoupáme vzhůru. Takže vy tvrdíte, že jsme teď v recesi a že bude hůř?

MS: Ne, já jsem neřekla, že bude hůř. Já jsem citovala Český statistický úřad, který řekl, že jsme v recesi. Poslední čísla ukazují, že HDP klesá. Tak si to může například vysvětlit pan premiér s Českým statistickým úřadem.

TV: Dobře, ale řekněme, je to nějaká technická recese, je to ekonomický údaj, ale ta skutečnost, ta realita…?

MS: Realita je taková, že jsme v recesi. Můžeme tomu říkat technická recese, hezká recese, ošklivá recese, to je úplně fuk. Faktem je, že už od začátku doby covidové jsme střídavě buď v recesi, anebo jednou nohou v recesi. Ta recese trvá už několik kvartálů. Jedná se o jeden z nejdelších poklesů v historii ČR a my jsme se stále ještě jako jedna z mála zemí, možná jediná země v EU, nedostali ani na situaci předcovidovou, pokud jde o HDP na hlavu. Čili je to recese a neokecáme to žádným způsobem.

TV: Ano, myslím, že jsme poslední zemí v EU, která se ještě nedostala na předcovidovou úroveň. S tím souhlasím. Jak z toho ven?

MS: Už jsme to vlastně říkali. Ta recese, která tady je, ve skutečnosti není nějakou obyčejnou cyklickou recesí, kdy se střídá období poklesu a období hospodářského růstu, konjunktura, v důsledku hospodářského cyklu. Kdyby tomu tak bylo, tak by ta recese vypadala úplně jinak, trvala by třeba dva kvartály nebo maximálně tři kvartály po sobě. To, že my čelíme takto dlouhodobému poklesu, naznačuje, že se momentálně nacházíme v něčem daleko systémovějším, to je systémové selhávání české ekonomiky v důsledku ztrácení její konkurenceschopnosti. A proč česká ekonomika ztrácí konkurenceschopnost? Protože v ní naprosto zásadně roste míra přerozdělování. A jsme zpátky u těch transferů, o kterých jsem mluvila a které je potřeba zrušit. Když se podíváte na podíl veřejných výdajů na HDP, tak zjistíte, že v tuto chvíli už jsme prakticky bez nějakého jednoho, dvou procentních bodů na polovině HDP. To znamená, polovina české ekonomiky už je přerozdělována státem, je tedy odčerpávána z míst, kde to bohatství vzniká, do jiných míst, kde se jenom spotřebovává, což naprosto dramaticky podlamuje konkurenceschopnost české ekonomiky. A pokud nedojde k nějaké nové transformaci a pokud to opět chcete slyšet jako od politika, tak znovu opakuji, ano, musela by to být transformace podobně jako na začátku 90. let, tak bez této zásadní transformace se skutečně nedostaneme k tomu, aby česká ekonomika svůj výkon nějak zásadně zvýšila. Ona by ho mohla zvýšit třeba na jeden, dva kvartály nějak symbolicky, ale rozhodně nepřeřadí na vyšší rychlost tak, aby u nás začala růst konkurenceschopnost a abychom byli schopni konkurovat například Asii. Evropa v tuto chvíli je ekonomický skanzen.

TV: Znovu budu argumentovat tím, že to přerozdělování, to je praktika, kterou dělají i další země v EU. Tak dělá to ČR hůř nebo v čem je ten rozdíl?

MS: Dělá to zhruba stejně špatně. Když ostatní něco dělají špatně, tak to není omluva pro to, že to děláme i my špatně. A já jsem řekla, že celá Evropa, respektive celá EU je v tuto chvíli skanzen.

TV: No dobře, ale ptám se tedy na to, proč ČR je v tuto chvíli poslední zemí, která se ještě nedostala ani na tu předcovidovou úroveň, zatímco ostatní země už zaznamenávají hospodářský růst několik měsíců nebo třeba i více.

MS: Protože to přerozdělování v těch ostatních zemích narůstalo velmi plynule a pomaličku, takže tam nedošlo v té době covidové k velkému skoku, zatímco u nás ano. U nás ta míra zadlužení, tedy přerozdělování, byla relativně nízká. My jsme si třeba v 90. letech prakticky neuměli představit, že bychom mohli někdy neplnit maastrichtská kritéria, která se týkají veřejného dluhu. A teď už najednou to je otázka, o které se třeba mluví, že vlastně už ta rezerva tam není až tak moc veliká, protože právě v té době covidové během Babišovy vlády to přerozdělování vzrostlo naprosto zásadně a skokově. A právě tím, že se tak zásadně navýšila peněžní zásoba, tím, že se dostalo tolik peněz do oběhu právě z dílny vlády, tak tím došlo k tak dramatickému skoku, že teď to jeho vyžehlení trvá déle než v zemích, kde ten náběh byl mnohem pozvolnější a trval třeba předchozích deset let.

TV: A když říkáte, že to byla Babišova vláda, tak ta současná vláda podniká dostatečné kroky k tomu, aby ta situace byla lepší?

MS: Vůbec ne. Ona v tom podstatě jenom pokračuje, ale už jenom udržuje ten setrvalý status quo, kdy to prvotní navýšení padlo na hlavu té Babišovy vlády a teď už tam nedochází k nějakému skokovému navýšení. Také tam ale nedochází ke zlepšení míry toho přerozdělování. To znamená, že třeba ten konsolidační balíček, který měl údajně zachránit veřejné finance, tak vlastně vůbec je nezachraňuje, protože on tu míru přerozdělování vlastně ještě zvyšuje. To, že máme vysoké výdaje státního rozpočtu, nesrovnáme tím, že zvýšíme příjmy rozpočtu. Tím totiž to přerozdělování jenom zhoršíme. Takže ten konsolidační balíček, to je jenom placebo, které sice opticky může trošku zlepšit veřejné finance, ale nezlepší míru přerozdělování. To znamená nezlepší, ba dokonce zhorší konkurenceschopnost české ekonomiky. A zabetonuje tedy ten stav, kdy česká ekonomika prostě dlouhodobě neroste, stagnuje a dostala se na něco, čemu ekonomové říkají japonská cesta. Japonská cesta nebo japonský syndrom je stav, kdy Japonsko prakticky 20 let nevykázalo žádný výrazný růst větší než třeba jedno procento, mělo velmi nízkou inflaci, velmi vysoké zadlužení, ale vlastně velmi dlouhodobě ztrácí svoji konkurenceschopnost ve světě. Kdysi dávno japonské firmy byly vyhlášené ve světě a dneska ta pozice Japonska je naprosto minimální. Tak vlastně na tuto cestu se teď česká ekonomika postupně dostala.

TV: Říká ekonomická expertka strany Svobodní Markéta Šichtařová, která zůstává mým dnešním hostem. Já tady mám teď jeden fakt a toto, že vlastně koncem roku přestala klesat spotřeba domácností, naopak začala mírně růst oproti předchozímu kvartálu. Nelze ani toto vnímat jako pozitivní signál, že by se česká ekonomika mohla vzpamatovat?

MS: Ano, to je jednoznačně pozitivní. Hospodářský růst má ale mnoho složek a spotřeba domácností je jenom jednou z těch složek. Další složky jsou například investice nebo vládní výdaje nebo zahraniční obchod. Ten zahraniční obchod, tak ten je v útlumu a investice jsou v útlumu také. No a vládní výdaje jsou tak nějak stále na zhruba setrvalé trajektorii nebo dokonce se možná i třeba v některých kvartálech mírně zvyšují, ale ty bych do toho moc nepočítala. Takže ano, ta složka spotřeby domácností se zlepšuje, ale tady bych to spíš připisovala tomu, že domácnosti jsou cosi jako vyhladovělé po nákupech. To bylo krásně vidět třeba, kdy skončila pandemie a lidé byli konečně puštěni z domácností z lockdownu, tak se vrhli do obchodů a začali výrazně utrácet, protože už psychologicky to potřebovali k tomu, aby si trošku spravili náladu. A v tu chvíli také konečně, vlastně konečně, protože už na to bylo našlápnuto a natlakovaný byl ten papiňák hodně dlouho, tak v tu chvíli prudce vzrostla inflace. No a teď vlastně prožíváme něco analogického, i když v menším měřítku, kdy lidé tak dlouho neutráceli, že teď už mají silnou psychologickou potřebu jednak utrácet a jednak i třeba nahradit některé zboží dlouhodobé spotřeby, které se jim rozbilo, tak něčím novým. Ale bohužel toto utrácení neznamená, že to nějak zásadně skutečně zlepší českou ekonomiku. Ano, ona ta česká ekonomika v letošním roce rozhodně poroste rychleji než v roce loňském, o tom není žádného sporu. Ale to ještě neznamená, že se prostě vymaníme z takového toho dlouhodobého, no, řekněme, nerůstu.

TV: Ano. Já ještě zůstanu u těch domácností. Mám tady průzkum České spořitelny. Finanční zdraví Čechů není ideální. Vzhledem k inflaci a drahým energiím. Je však příjemné překvapení, že se zhoršilo jen mírně. Co ukázal tedy ten průzkum? Čekala jste vy osobně, že ty dopady inflace, drahých energií atd. mohly být horší?

MS: Mohly teoreticky být horší. Taky mohly být lepší a není to nějak jako zásadně překvapivé ten poslední vývoj. Já bych spíš poukázala na něco jiného. Ono není ani tak překvapivé, že lidé utrácí. Ono to vlastně i v době třeba té vysoké inflace je poměrně logické. Nejenom proto, že by to ukazovalo na dobré zdraví Čechů, ale ono to může ukazovat klidně i na to, že lidé si uvědomují, že pokud si nechají peníze na účtu, tak o ně přijdou inflačně, a proto vlastně se je snaží projíst. Takže on to nemusí být vyloženě jenom pozitivní efekt. Já bych spíš poukázala na to, že současně s tím, kdy u části obyvatel se zlepšují útraty, tak současně s tím také narůstá podíl nesplácených úvěrů. Takže tam dochází k určité dichotomii, kdy část té ekonomiky zase naopak stojí a lidé mají čím dál tím větší problémy ty svoje úvěry splácet, protože už na ně začínají doléhat vysoké úrokové sazby. Takže opravdu ta ekonomika není o tom, že když se zlepší jeden parametr, že to znamená zlepšení celku. On ten jeden zlepšený parametr zase může být kompenzovaný jiným zhoršeným parametrem a musíme to vidět daleko víc komplexně.

TV: Já se zeptám, z jakých údajů vycházíte, protože když jsme tady měli experty právě na ty úvěry, tak ty názory byly spíše opačné, že naopak ta kázeň Čechů ohledně splácení byla v době právě vysokých inflací a drahých energií lepší než předtím.

MS: V době drahých energií určitě byla lepší než předtím, ale ta energetická krize byla na své špičce zhruba před rokem. Pokud já vím, tak v lednu letošního roku minimálně banky, se kterými já jsem mluvila, reportují, že se zhoršuje mírně kázeň klientů při splácení úvěrů a vedle toho klienti si nechtějí brát velké úvěry. Když už požadují úvěry, tak je to spíš refinancování starých úvěrů. Berou si velmi malé úvěry. V podstatě úplně zamrzl trh nemovitostí. Když už si někdo bere nějaký úvěr třeba směřující do nemovitostí, tak je to něco typu „chci tepelné čerpadlo“ nebo „chci zateplení“. To znamená nějaké úplně drobné. Jako část investic mezi firmami, tam k tomu dochází, ale u těch domácností ty investice do nemovitostí velmi výrazně klesají.

TV: Jinými slovy, teprve teď se projevují ty dopady právě těch drahých energií? Můžeme to takto chápat?

MS: Neřekla bych, že se projevují dopady drahých energií.

TV: Nebo i konsolidačního balíčku, zkrátka těch opatření.

MS: Řekla bych, že se teď momentálně projevují dopady monetární politiky, která vždycky má zpoždění až několik kvartálů. To znamená, když dneska centrální banka hypoteticky sníží úrokové sazby, tak ten efekt na nějaké spotřební chování lidí bude skutečně měřitelný a bude znát třeba na podzim anebo až na konci roku. To znamená, že vlastně my dneska v měnové politice sklízíme plody toho, co se dělo zhruba před rokem. To zpoždění v měnové politice je skutečně velmi velké. Navíc si musíme uvědomit ještě jednu věc. Úrokové sazby sice nominálně opticky klesají, ale velmi pomalu. Snížily se o čtvrt procentního bodu, ale inflace, ta klesá výrazně rychleji. Co to znamená? Znamená to, že reálné úrokové sazby očištěné o inflaci ve skutečnosti stále rostou. To znamená, že i když na papíře napsané číslíčko úrokových sazeb se vám sníží, tak vy vlastně reálně vzhledem k vašemu příjmu platíte na úrocích čím dál víc. To znamená, ty podmínky měnové se pro lidi stále zpřísňují, je pro ně stále tvrdší a obtížnější splácet jejich úvěry a vlastně efekty toho tvrdšího splácení úvěrů my zaznamenáme ode dneška až za několik kvartálů.

TV: Ano, ale nicméně mluví se o tom, že ta inflace letos by měla být i pod tři procenta. Stejně tak se ale mluví o tom, že ty úrokové sazby by mohly v průběhu tohoto roku klesnout klidně na polovinu. Zeptám se na vaši predikci, jestli se to dá očekávat a kdy se to projeví?

MS: Očekávat se to dá, ale znovu, jestli úrokové sazby klesnou na čtyři procenta a inflace bude na třech procentech, potom reálná úroková sazba je plus jedno procento. V době, kdy inflace byla osmnáct procent, ale úrokové sazby byly sedmnáct procent, tak ve skutečnosti ty úrokové sazby byly hluboce záporné, nějakých minus jedenáct procent. Takže i když klesají úrokové sazby, tak to reálně na spotřební chování lidí vlastně vůbec nemusí mít žádný vliv, protože pro ně reálně se splácení úvěrů zdražuje.

TV: Ano, já jenom opravím tam úrokové sazby. Myslela jste sedm procent, přeřekla jste se na sedmnáct procent. Tak jenom, aby to bylo přesné.

MS: Pardon.

TV: V pořádku.

MS: Ano, máte pravdu.

TV: Chci jenom ještě otevřít jedno téma, a to je právě ten trh s nemovitostmi. Myslíte si, že třeba i ten trh by se v průběhu tohoto roku mohlo oživit? A nejenom trh s nemovitostmi, ale třeba i ten stavební průmysl jako takový?

MS: Stavební průmysl si myslím, že by se oživit mohl, ale bude to spíš na nějakých veřejných zakázkách anebo případně na zakázkách pro firmy. Zatímco trh s nemovitostmi, ten se oživí zřejmě až později než v příštím roce. Já si myslím, že v letošním roce ještě zůstane zabetonovaný a viděla bych to spíš až na takový rok 2025, že by se tam něco mohlo změnit, protože v tuto chvíli, kdy ceny nemovitostí mají sklon klesat, tak ten, kdo chce nemovitost prodat, tak čeká, až ceny zase budou výš, a ten, kdo jí chce koupit, tak ještě čeká, až ty ceny víc klesnou. To znamená, v tuto chvíli nejsou moc velké nabídky ani na prodej, ani na koupi a ten trh je tzv. zamrzlý.

TV: Poslední minuty tohoto pořadu bych ještě věnoval potravinám. Protože se docela mluvilo o tom, že na začátku roku by ceny potravin mohly vzrůst, alespoň supermarkety tím strašily. Naštěstí se to nestalo. Naopak řada ekonomů upozorňuje, že ceny mohly klesnout ještě daleko výrazněji, protože třeba zemědělci zlevnili poměrně výrazně. Tak chci slyšet váš názor jako ekonomiky, mohly potraviny zlevnit ještě více?

MS: Nemyslím si, že by mohly zlevnit ještě více, oni zlevňovat budou, ale zase to bude postupný proces, protože tady opět platí to zpoždění. Ty potraviny byly vlastně nejdražší v okamžiku, kdy tam byl odstup několika kvartálů, dvou nebo tří, od vrcholu té energetické krize. A tak, jak teď klesají ceny energií, tak taky budou postupně klesat ceny potravin, takže ony budou třeba ve druhé polovině tohoto roku ještě levnější reálně, než jsou teď. Ale pozor, vzhledem k tomu, že já očekávám, že ceny energií zase začnou nejpozději v polovině roku 2025 růst, zejména kvůli evropské environmentální politice, tak z toho také vyplývá, že pravděpodobně následně budou opět zdražovat i potraviny. Teď si ale ovšem několik kvartálů zažijeme období, kdy ty potraviny dočasně budou levnější.

TV: Tak uvidíme. Tolik tedy komentáře ekonomické expertky strany Svobodní Markéty Šichtařové. Díky moc za něj a budu se těšit někdy zase na viděnou. Hezký den.

MS: Na viděnou, na slyšenou.

Oblíbené štítky

Svobodni-31