Hezký den, jsem SvoBOT. Můžete se mě zeptat na cokoli ohledně programu Svobodných. Naučil jsem se moudrosti Libora Vondráčka a politické názory strany Svobodní.

Lidé

Lidé

Republikové předsednictvo

Libor Vondráček

předseda

predseda@svobodni.cz

Miroslav Havrda

místopředseda

havrda@svobodni.cz

Tomáš Macek

místopředseda

Luboš Zálom

místopředseda

lubos.zalom@gmail.com

Odborní mluvčí

Luboš Zálom

koordinátor skupin

lubos.zalom@gmail.com

Karel Diviš

digitalizace, obchod a podnikání

Markéta Šichtařová

ekonomika

Jiří Strachota

energetika a Green Deal

jiri.strachota@svobodni.cz

Matěj Gregor

Evropská unie

Jiří Svoboda Randula

kultura

Bohuslav Coufal

kryptoměny

Jiří Hynek

obrana

Libor Vondráček

právo a zahraničí

predseda@svobodni.cz

Jiří Podhradský

stavební předpisy a místní rozvoj

Natálie Vachatová

svoboda slova

Tomáš Houška

školství

tomas@tomian.cz

Robert Vlášek

vnitro

Miroslav Havrda

zdravotnictví

havrda@svobodni.cz

Jan Kadlec

zemědělství a životní prostředí

jan.kadlec@svobodni.cz

Náš senátor a naši starostové

Jaroslav Chalupský

senátor – obvod 15

Vladimír Urban

město Lom

Jaroslava Bedřichová

Ostrožská Nová Ves

Ivan Zetek

Svárov

Martin Kratochvíl

Městys Zlonice

Republikový výbor

Veronika Blažková

Pražský předseda

Ivana Burešová Marková

člen ReV

ivana.marek@seznam.cz

Michal Ciblo

člen ReV

ciblo.svobodni@email.cz

Pavel Dittrich

Ústecký předseda

djtechnic@centrum.cz

Karel Diviš

člen ReV

Jan Dočekal

člen ReV

Václav Dušek

Plzeňský předseda

Matěj Gregor

Moravskoslezský předseda

Zdenek Gottvald

Libercký předseda

Miroslav Havrda

místopředseda ReV

havrda@svobodni.cz

Marek Hejduk

člen ReV

Dominik Hrubý

člen ReV

dominik.hruby@svobodni.cz

Tomáš Hudos

Olomoucký předseda

Stanislav Chudoba

Karlovarský předseda

Pavol Jašňák

Pardubický předseda

Milan Jirků

Jihomoravský předseda

Jan Kadlec

člen ReV

jan.kadlec@svobodni.cz

Markéta Karešová

Jihočeský předseda

Bedřich Laube

člen ReV

Jan Leština

člen ReV

Filip Leško

člen ReV

Tomáš Macek

místopředseda ReV

Jan Pantálek

Zlínský předseda

Roman Pátek

Královéhradecký předseda

Jan Jakub Ptáček

člen ReV

Václav Ptáčník

Středočeský předseda

Jiří Svoboda Randula

člen ReV

Irena Steinhauserová

člen ReV

Pavel Strunz

člen ReV

Jan Šebelík

člen ReV

Jana Tatýrková

člen ReV

Přemysl Tišer

člen ReV

Ondřej Urban

člen ReV

Filip Valtr

člen ReV

Roman Vitt

člen ReV

Robert Vlášek

místopředseda ReV

Libor Vondráček

předseda ReV

predseda@svobodni.cz

Luboš Zálom

místopředseda ReV

lubos.zalom@gmail.com

V zastupitelstvu pro Vás pracuje 117 našich členů, nominantů a kandidátů ze sdružení Svobodných a nezávislých kandidatu (stav k 1. 1. 2023)

kraj

město

jméno

mandáty
pro NK
a Svobodné

zisk %  pro kandidátku

Praha

Praha 9

Laube Bedřich Bc.

1

6,66%

Jihomoravský

Znojmo

Beranová Bohumila – místostarostka

2

5,58%

Jihomoravský

Znojmo

Bartas Bert MUDr. Mgr.

2

5,58%

Jihočeský

Písek

Anděl Marek

4

13,28%

Jihočeský

Písek

Černý Jiří Bc.

4

13,28%

Jihočeský

Písek

Krejča Miroslav Ing. Bc. CSc.

4

13,28%

Jihočeský

Písek

Nebes Lukáš

4

13,28%

Praha

Praha 18

Martin Halama

1

16,63%

Zlínský

Uherské Hradiště

Náplava Mojmír Mgr.

1

17,70%

Moravskoslezský

Nový Jičín

Farda Pavel

1

5,32%

Pardubický

Chrudim

Haase Jan MUDr.

3

8,74%

Pardubický

Chrudim

Lichtenberg Petr

3

8,74%

Pardubický

Chrudim

Slavíková Iva MUDr.

3

8,74%

Jihočeský

Jindřichův Hradec

Chalupský Jaroslav Ing.

4

11,39%

Jihočeský

Jindřichův Hradec

Petrů Milada

4

11,39%

Jihočeský

Jindřichův Hradec

Pokorný Jan doc. RNDr. CSc. 

4

11,39%

Jihočeský

Jindřichův Hradec

Votava Libor Ing. Ph.D.

4

11,39%

Středočeský

Kutná Hora

Geřábek Petr MUDr. 

1

5,71%

Středočeský

Beroun

Zálom Luboš Mgr.

1

7,08%

Středočeský

Mělník

Ptáčník Václav MUDr.

1

5,94%

Ústecký

Jirkov

Duchan Pavel Ing.

6

20,02%

Ústecký

Jirkov

Koprušťák Josef Ing.

6

20,02%

Ústecký

Jirkov

Lisý Antonín Mgr.

6

20,02%

Ústecký

Jirkov

Müller Radek IEn.

6

20,02%

Ústecký

Jirkov

Šebek Josef – místostarosta

6

20,02%

Ústecký

Jirkov

Šustr Jan Bc.

6

20,02%

Ústecký

Bílina

Dvořák Josef Mgr. Ing. Ph.D.

1

5,46%

Středočeský

Slaný

Hůla Jiří

1

5,97%

Středočeský

Poděbrady

Holas Miroslav Ing. – místostarosta

2

10,39%

Středočeský

Poděbrady

Mikolanda Miloš RNDr. 

2

10,39%

Praha

Praha 22

Konopásek Jan Ing.

5

17,13%

Jihočeský

Český Krumlov

Němec Vojtěch DrPH, MBA, BBA

1

5,87%

Středočeský

Milovice

Kužel Jaroslav

1

7,74%

Moravskoslezský

Ostrava-Vítkovice

Gregor Matěj

4

22,57%

Moravskoslezský

Ostrava-Vítkovice

Spusta Radim Bc.

4

22,57%

Moravskoslezský

Ostrava-Vítkovice

Staňová Alena

4

22,57%

Moravskoslezský

Ostrava-Vítkovice

Šťastný Drobňák Filip

4

22,57%

Kraj Vysočina

Moravské Budějovice

Stejskal Petr Mgr.

1

7,90%

Královéhradecký

Nový Bydžov

Špinar Jiří 

1

4,01%

Královéhradecký

Třebechovice pod Orebem

Cimprich Michal

3

15,12%

Královéhradecký

Třebechovice pod Orebem

Malý David Bc.

3

15,12%

Královéhradecký

Třebechovice pod Orebem

Prokeš Richard

3

15,12%

Jihomoravský

Moravský Krumlov

Kocáb Vojtěch Ing. – místostarosta

3

12,60%

Jihomoravský

Moravský Krumlov

Machotka Pavel Ing.

3

12,60%

Jihomoravský

Moravský Krumlov

Procházka Martin Ing.

3

12,60%

Karlovarský

Horní Slavkov

Bačina Petr

3

17,19%

Karlovarský

Horní Slavkov

Leisner Jan Ing.

3

17,19%

Karlovarský

Horní Slavkov

Tršo Petr

3

17,19%

Jihočeský

Bechyně

Horňák Ivan

1

11,34%

Ústecký

Meziboří

Francová Olga Bc.

1

9,95%

Pardubický

Králíky

Krabec Dušan Mgr.

2

12,79%

Pardubický

Králíky

Šebek René Ing. 

2

12,79%

Jihočeský

Velešín

Petr Jan

1

6,92%

Jihomoravský

Mutěnice

Brožovič Jaroslav

2

12,00%

Jihomoravský

Mutěnice

Ševčíková Jana

2

12,00%

Ústecký

Lom

 Zavázalová Jitka

6

25,17%

Ústecký

Lom

Hába Zdeněk

6

25,17%

Ústecký

Lom

Listopad Karel

6

25,17%

Ústecký

Lom

Maříková Eva Ing.

6

25,17%

Ústecký

Lom

Škarka Přemysl

6

25,17%

Ústecký

Lom

Urban Vladimír – starosta

6

25,17%

Zlínský

Ostrožská Nová Ves

Bedřichová Jaroslava Ing. – starostka

10

51,98%

Zlínský

Ostrožská Nová Ves

Doruška Jan Ing.

10

51,98%

Zlínský

Ostrožská Nová Ves

Jahodíková Monika Bc.

10

51,98%

Zlínský

Ostrožská Nová Ves

Jurásek Marek – místostarosta

10

51,98%

Zlínský

Ostrožská Nová Ves

Klabačková Lucie Mgr.

10

51,98%

Zlínský

Ostrožská Nová Ves

Lažek Jaromír Ing. – místostarosta

10

51,98%

Zlínský

Ostrožská Nová Ves

Peprníček Jaroslav

10

51,98%

Zlínský

Ostrožská Nová Ves

Pjajčík Vít Mgr.

10

51,98%

Zlínský

Ostrožská Nová Ves

Tischer Martin Ing.

10

51,98%

Zlínský

Ostrožská Nová Ves

Zalubilová Jitka

10

51,98%

Olomoucký

Rapotín

Kalbáč Martin Ing.

1

7,22%

Středočeský

Mukařov

Mádr Pavel MVDr. CSc., MBA

1

11,30%

Kraj Vysočina

Golčův Jeníkov

Houfek Pavel – místostarosta

3

17,53%

Kraj Vysočina

Golčův Jeníkov

Korecký Zdeněk

3

17,53%

Kraj Vysočina

Golčův Jeníkov

Strachota Jiří Mgr. CSc.

3

17,53%

Středočeský

Libiš

Štětka Michal Bc.

1

8,26%

Středočeský

Zlonice

Černý Alexandr

4

29,31%

Středočeský

Zlonice

Kratochvíl Martin Bc. – starosta

4

29,31%

Středočeský

Zlonice

Šafner Ladislav

4

29,31%

Středočeský

Zlonice

Tomsová Kateřina Ing.

4

29,31%

Královéhradecký

Vítězná

Baláková Zdeňka Ing. 

2

27,43%

Královéhradecký

Vítězná

Ježek Petr – místostarosta

2

27,43%

Středočeský

Radim

Fuhrman Robert Mgr.

3

36,80%

Středočeský

Radim

Mašín Jaroslav

3

36,80%

Středočeský

Radim

Petránková Andrea Ing.

3

36,80%

Středočeský

Liteň

Ing. Jiří Vodička

1

44,10%

Královéhradecký

Mostek

Čechovičová Štěpánka

5

41,45%

Královéhradecký

Mostek

Chalupník Jaroslav – místostarosta

5

41,45%

Královéhradecký

Mostek

Jirásek Petr

5

41,45%

Královéhradecký

Mostek

Petr Lukáš RNDr. Mgr. Ing.

5

41,45%

Královéhradecký

Mostek

Rouhová Irena DiS.

5

41,45%

Kraj Vysočina

Stonařov

Petr Veliký Ing.

1

10,55%

Jihomoravský

Dyjákovice

Gebová Eva

1

13,53%

Středočeský

Záboří nad Labem

Pospíšil Pavel

1

100,00%

Středočeský

Vraný

Procházková Zuzana DiS. 

2

17,99%

Středočeský

Vraný

Sýkora Václav

2

17,99%

Středočeský

Svárov

Janoušková Šárka Mgr.

7

100,00%

Středočeský

Svárov

Králíček Tomáš

7

100,00%

Středočeský

Svárov

Loula Libor

7

100,00%

Středočeský

Svárov

Šona Marek

7

100,00%

Středočeský

Svárov

Urban Václav

7

100,00%

Středočeský

Svárov

Zetek Ivan – starosta

7

100,00%

Středočeský

Svárov

Zetková Mariana Ing.

7

100,00%

Moravskoslezský

Řeka

Liszka Jindřich Ing.

3

32,62%

Moravskoslezský

Řeka

Wlosok Jan Mgr.

3

32,62%

Moravskoslezský

Řeka

Šotkovský Petr Ing.

3

32,62%

Olomoucký

Říkovice

Pacek Miloš Mgr.

2

29,31%

Olomoucký

Říkovice

Pitner Jakub Ing.

2

29,31%

Jihočeský

Doudleby

Klor Ondřej

1

100,00%

Kraj Vysočina

Radkovice u Hrotovic

Meca Miloslav – místostarosta

2

24,70%

Kraj Vysočina

Radkovice u Hrotovic

Jakub Jiří Ing.

2

24,70%

Plzeňský

Svéradice

Dušek Václav

1

100,00%

Jihočeský

Přeštěnice

Dvořák Pavel Ing.

2

25,51%

Jihočeský

Přeštěnice

Tollinger Milan

2

25,51%

Karlovarský

Odrava

Cetkovský Jan

1

16,69%

Jihočeský

Radimovice u Tábora

Jan Kadlec

1

54,76%

Krajská předsednictva

Jihočeský kraj

Jihomoravský kraj

  • Milan Jirků
    předseda
    jirku@svobodni.cz
  • Jiří Podhradský
    místopředseda
  • Jiří Randula
    místopředseda
  • Roman Vitt
    místopředseda

Karlovarský kraj

  • Stanislav Chudoba
    předseda
  • Petr Moses
    místopředseda
  • Josef Švabcik
    místopředseda

Královéhradecký kraj

  • Ing. Roman Pátek
    předseda
  • RNDr. Mgr. Ing. Lukáš Petr, MBA
    místopředseda
  • Ing. Jan Kytýr
    místopředseda
  • RNDr. Ing. Oldřich Horák, Ph.D.
    místopředseda
    horak@svobodni.cz

Liberecký kraj

  • Zdenek Gottvald
    předseda
  • Ing. Bc. Přemysl Tišer
    místopředseda

Moravskoslezský kraj

  • Matěj Gregor
    předseda
  • David Kohut
    místopředseda
  • Jan Klimek
    místopředseda
  • Filip Leško
    místopředseda
    lesko@svobodni.cz
  • Ing. Petr Veselý
    místopředseda
    vesley@seznam.cz

Olomoucký kraj

  • Tomáš Hudos
    předseda
  • Mgr. Petr Valenta
    místopředseda
  • Mgr. Bohuslav Coufal
    místopředseda

Pardubický kraj

  • Pavol Jašňák
    předseda
  • Ing. Zdeněk Přikryl
    místopředseda
    prikryl@iol.cz
  • Petr Rydval
    místopředseda
  • Pavel Němec
    místopředseda

Plzeňský kraj

Hlavní město Praha

Středočeský kraj

Ústecký kraj

Kraj Vysočina

Zlínský kraj

Novinky

Nejnovější video

Přerozdělování za Babišovy vlády zásadně vzrostlo a „žehlení“ této situace bude komplikovat návrat ekonomiky na předcovidovou úroveň, řekla ekonomka Markéta Šichtařová v pořadu K věci na CNN Prima NEWS. Ani současná vláda podle ní nepodniká kroky správným směrem a konsolidační balíček pouze zabetonuje současný stav a stagnaci. Zároveň se vymezila proti rozhodnutí Ústavního soudu, který podpořil vládní změny valorizace. Důchodci podle ní nejsou „škodná“ a argument o poškození státní kasy v případě původní plné výše valorizace je lichý.

Argumentů proti rozhodnutí Ústavního soudu, který podržel vládu se zkrácenou valorizací penzí, je podle Šichtařové celá řada. „Především se mi vůbec nepozdává, že by valorizace podle soudu způsobila škodu, a to v situaci, kdy jednáme podle zákona. To bych mohla potom podobně říct, že nechci platit daně, protože by to mojí společnosti nebo mé rodinné kase způsobilo škodu. Když jednáme podle zákona, přijde mi nelogické se tím ohánět. Proto ten velmi silný výraz a dotaz, jestli jsou snad důchodci nějaká škodná. Nejsou,“ řekla v pořadu K věci.

Ústavní soud se ve svém zdůvodnění postavil za proces přijetí úpravy zákona ve stavu legislativní nouze: „Okolnostmi může být i ‚šokové‘ narušení hospodářské či finanční situace státu, jako tomu bylo v tomto případě. Značnou hospodářskou škodou je totiž i zásadní zhoršení stavu veřejných financí, se kterým se stát není schopen vypořádat běžnými prostředky, jako jsou rozpočtové škrty nebo využití rezerv.“

Konsolidační balíček nic nezachraňuje, říká Šichtařová

Domácí ekonomika podle Šichtařové systémově selhává a ztrácí svoji konkurenceschopnost. „Protože v ní naprosto zásadně roste míra přerozdělování. Pokud nedojde k transformaci, česká ekonomika svůj výkon zásadně nezvýší,“ uvedla.

Celá Evropská unie je podle ní ekonomický skanzen, Česká republika je však specifická. „Přerozdělování v ostatních zemích narůstalo velmi plynule a pomaličku, takže v covidové době nedošlo k tak velkému skoku, zatímco u nás ano. Během Babišovy vlády vzrostlo přerozdělování naprosto zásadně a skokově tím, že se do oběhu dostalo tolik peněz. Vyžehlení teď trvá déle než v jiných zemích, kde byl náběh mnohem pozvolnější a trval třeba předchozích deset let,“ popsala.

Situaci podle ekonomky neprospívá ani politika Fialova kabinetu. „Současná vláda v tom v podstatě pokračuje, ale už jenom udržuje setrvalý status quo. Prvotní navýšení padlo na hlavu Babišovy vlády, teď už nedochází ke skokovému navýšení. Ale také nedochází ke zlepšení míry přerozdělování. To znamená, že třeba konsolidační balíček, který měl údajně zachránit veřejné finance, vůbec nic nezachraňuje. Míru přerozdělování vlastně ještě zvyšuje. Vysoké výdaje rozpočtu nesrovnáme zvýšením příjmů, přerozdělování jenom zhoršíme. Balíček je placebo, které opticky může trochu zlepšit veřejné finance, ale zhorší konkurenceschopnost české ekonomiky a zabetonuje stav, kdy dlouhodobě neroste a stagnuje,“ shrnula Šichtařová svůj pohled.

K VĚCI (Prima CNN, 2.2.2024)

(Přepis rozhovoru)

ÚČASTNÍCI:

MS = Markéta Šichtařová, ekonomická expertka strany Svobodní; TV = Tomáš Vzorek, moderátor

TV: Jsou snad důchodci škodnou? Tak reagovala na rozhodnutí Ústavního soudu o zamítnutí stížnosti na nižší valorizaci penzí ekonomická expertka strany Svobodní Markéta Šichtařová. Ostře se ohradila i proti přijetí eura, což by podle ní nevratně poškodilo český průmysl. Jaká je aktuální ekonomická kondice Česka a jak ji zlepšit? Unesla by státní kasa, pokud by Ústavní soud dal za pravdu poslancům ANO, kteří stížnost na nižší valorizaci penzí podali? Otázky pro dnešní pořad K věci, u kterého vás vítám. Hezký den. A mým hostem, alespoň na dálku, je právě ekonomická expertka strany Svobodní Markéta Šichtařová. Takže vás zdravím, přeji vám krásný den, krásné odpoledne.

MS: Dobrý den.

TV: Já bych začal tím vaším vyjádřením, poměrně ostrým, jestli jsou důchodci nějaká škodná. Přiznám se, že v tom cítím trochu politického populismu. Jaké jsou argumenty ekonomky pro to, že měl Ústavní soud rozhodnout jinak?

MS: Těch argumentů je celá řada. Především se mně vůbec nepozdává coby ekonomovi, když Ústavní soud mluví o tom, že by valorizace důchodů způsobila škodu, a to v situaci, kdy vlastně jednáme podle zákona. To bych já mohla potom velmi podobně říci, já nechci platit daně, protože by to mojí společnosti nebo mé rodinné kase způsobilo škodu. Když jednáme podle zákona, tak mi připadá jako naprosto nelogické ohánět se způsobením nějaké škody. Proto ten velmi silný výraz a dotaz, jestli snad důchodci jsou nějaká škodná. Nejsou a státní kasa by to samozřejmě unesla, ale jenom za určitých kautel. Celý problém totiž je v tom, že když se podíváme na strukturu výdajů ze státního rozpočtu, tak zjistíme, že jsou vynakládány naprosto účelně. Ostatně tím se také už několikrát vytasil NKÚ. Ten totiž zjistil, že jsme podle jeho vlastních slov něco, co nazývá dotační ekonomikou. A já to naprosto potvrzuji. Když jsem si sama počítala, jak velká část veřejných výdajů směřuje do něčeho, čemu se říká transfery, tedy v podstatě lidově dotace, tak je to prakticky jedna třetina státního rozpočtu. Je schovaná pod položkami, které nějakým způsobem můžeme přiřadit k dotacím. A to jsou věci, které prostě nejsou účelné. A tyhle věci…

TV: Pojďme být trochu konkrétnější. Dotace, na co konkrétně vám vadí nejvíce?

MS: Úplně na všechno. Dotace je prostě principiálně špatně. To slovo je špatně, protože slovo dotace znamená přerozdělování z místa, kde peníze vznikají a kde vznikají efektivně, do míst, kde jsou neproduktivně vynakládány jenom proto, že stát z nějakého důvodu došel k názoru, že někdo by těch peněz měl mít víc. Takže dotace je špatná principiálně úplně každá. A je úplně jedno, jestli dotujeme třeba environmentální politiku anebo jestli dotujeme nějaké podniky nebo jestli dotujeme třeba energie, protože ty energie by samy o sobě stejně nebyly drahé, kdyby ty dotace zase nepřerozdělovaly enviromentální politiku. Takže prostě ten výraz dotace je špatně úplně principiálně celý. A tímto způsobem bychom byli schopni ušetřit zhruba jednu třetinu státního rozpočtu a v ten okamžik by tady vlastně vůbec nebyl problém s důchody a také bychom se nemuseli zabývat tím, jestli budeme nebo nebudeme valorizovat důchody.

TV: Dobře, ale máme tady oblasti nebo obory, kde by to bez dotací pravděpodobně nešlo. Narážím třeba na zemědělství, protože jsou země, například Polsko, kde jsou zemědělci dotovaní výrazně více než u nás, a bez těch dotací by čeští zemědělci, alespoň z těch zpráv, které máme k dispozici, nebyli vůbec konkurenceschopní.

MS: Křivdu křivdou odstranit nelze. To znamená, že když něco sousedé dělají špatně, vy to nenapravíte tím, že to budete dělat špatně také. Já jsem pro odbourání dotací, kromě jiného i v zemědělství. Nehledě na to, že to, že čeští zemědělci teď v poslední době přemýšleli o tom, jestli budou nebo nebudou protestovat proti dotacím, tak i v tomto byli vlastně rozpolcení a malé podniky tam stály proti velkým podnikům, protože se na dotace dívaly úplně jinak. Tedy ani v této oblasti zjevně neexistuje u zemědělců společný názor. Já jsem ovšem pro odbourání dotací také v zemědělství. Ale je pravda, že jsou tady i horší kandidáti na dotace. A to je především všechno, co se dá schovat pod pojem environmentální politika a politické neziskové organizace. Politické neziskové organizace za mě by neměly dostat ani korunu ze státního rozpočtu.

TV: Dobře, ale já ještě zůstanu u toho zemědělství a teď se vás ptám opravdu jako političky, byť jste tedy v politice poměrně krátce, ale nechala byste tedy padnout české zemědělce i za cenu, respektive, zrušila byste ty dotace do zemědělství i za cenu toho, že by čeští zemědělci mohli skutečně padnout?

MS: Já nejsem politik, já jsem ekonom. Politik je někdo, kdo kandiduje do nějaké funkce. Já do žádné funkce v tuto chvíli nekandiduji, proto nejsem politik. A jako ekonom vám odpovídám, že ano, nechala bych.

TV: Ale jste členkou strany Svobodní.

MS: To je kdekdo. Nechala bych padnout české zemědělce, kteří jsou nekonkurenceschopní. A jestli chcete slyšet názor politika, tak kdybych byla v politice, potom bych řekla úplně totéž.

TV: Dobře, pojďme k dalšímu tématu, jako trochu obecněji. Jaká je podle vás aktuální ekonomická situace Česka, teď na začátku roku 2024?

MS: Jednoduše, Česko je v recesi. Tečka. Víc se tomu říci nedá.

TV: Skutečně? Protože ty signály jsou možná spíše opačné. Vlastně i premiér Petr Fiala říká, že vlastně od toho nejhoršího už jsme se odrazili a že stoupáme vzhůru. Takže vy tvrdíte, že jsme teď v recesi a že bude hůř?

MS: Ne, já jsem neřekla, že bude hůř. Já jsem citovala Český statistický úřad, který řekl, že jsme v recesi. Poslední čísla ukazují, že HDP klesá. Tak si to může například vysvětlit pan premiér s Českým statistickým úřadem.

TV: Dobře, ale řekněme, je to nějaká technická recese, je to ekonomický údaj, ale ta skutečnost, ta realita…?

MS: Realita je taková, že jsme v recesi. Můžeme tomu říkat technická recese, hezká recese, ošklivá recese, to je úplně fuk. Faktem je, že už od začátku doby covidové jsme střídavě buď v recesi, anebo jednou nohou v recesi. Ta recese trvá už několik kvartálů. Jedná se o jeden z nejdelších poklesů v historii ČR a my jsme se stále ještě jako jedna z mála zemí, možná jediná země v EU, nedostali ani na situaci předcovidovou, pokud jde o HDP na hlavu. Čili je to recese a neokecáme to žádným způsobem.

TV: Ano, myslím, že jsme poslední zemí v EU, která se ještě nedostala na předcovidovou úroveň. S tím souhlasím. Jak z toho ven?

MS: Už jsme to vlastně říkali. Ta recese, která tady je, ve skutečnosti není nějakou obyčejnou cyklickou recesí, kdy se střídá období poklesu a období hospodářského růstu, konjunktura, v důsledku hospodářského cyklu. Kdyby tomu tak bylo, tak by ta recese vypadala úplně jinak, trvala by třeba dva kvartály nebo maximálně tři kvartály po sobě. To, že my čelíme takto dlouhodobému poklesu, naznačuje, že se momentálně nacházíme v něčem daleko systémovějším, to je systémové selhávání české ekonomiky v důsledku ztrácení její konkurenceschopnosti. A proč česká ekonomika ztrácí konkurenceschopnost? Protože v ní naprosto zásadně roste míra přerozdělování. A jsme zpátky u těch transferů, o kterých jsem mluvila a které je potřeba zrušit. Když se podíváte na podíl veřejných výdajů na HDP, tak zjistíte, že v tuto chvíli už jsme prakticky bez nějakého jednoho, dvou procentních bodů na polovině HDP. To znamená, polovina české ekonomiky už je přerozdělována státem, je tedy odčerpávána z míst, kde to bohatství vzniká, do jiných míst, kde se jenom spotřebovává, což naprosto dramaticky podlamuje konkurenceschopnost české ekonomiky. A pokud nedojde k nějaké nové transformaci a pokud to opět chcete slyšet jako od politika, tak znovu opakuji, ano, musela by to být transformace podobně jako na začátku 90. let, tak bez této zásadní transformace se skutečně nedostaneme k tomu, aby česká ekonomika svůj výkon nějak zásadně zvýšila. Ona by ho mohla zvýšit třeba na jeden, dva kvartály nějak symbolicky, ale rozhodně nepřeřadí na vyšší rychlost tak, aby u nás začala růst konkurenceschopnost a abychom byli schopni konkurovat například Asii. Evropa v tuto chvíli je ekonomický skanzen.

TV: Znovu budu argumentovat tím, že to přerozdělování, to je praktika, kterou dělají i další země v EU. Tak dělá to ČR hůř nebo v čem je ten rozdíl?

MS: Dělá to zhruba stejně špatně. Když ostatní něco dělají špatně, tak to není omluva pro to, že to děláme i my špatně. A já jsem řekla, že celá Evropa, respektive celá EU je v tuto chvíli skanzen.

TV: No dobře, ale ptám se tedy na to, proč ČR je v tuto chvíli poslední zemí, která se ještě nedostala ani na tu předcovidovou úroveň, zatímco ostatní země už zaznamenávají hospodářský růst několik měsíců nebo třeba i více.

MS: Protože to přerozdělování v těch ostatních zemích narůstalo velmi plynule a pomaličku, takže tam nedošlo v té době covidové k velkému skoku, zatímco u nás ano. U nás ta míra zadlužení, tedy přerozdělování, byla relativně nízká. My jsme si třeba v 90. letech prakticky neuměli představit, že bychom mohli někdy neplnit maastrichtská kritéria, která se týkají veřejného dluhu. A teď už najednou to je otázka, o které se třeba mluví, že vlastně už ta rezerva tam není až tak moc veliká, protože právě v té době covidové během Babišovy vlády to přerozdělování vzrostlo naprosto zásadně a skokově. A právě tím, že se tak zásadně navýšila peněžní zásoba, tím, že se dostalo tolik peněz do oběhu právě z dílny vlády, tak tím došlo k tak dramatickému skoku, že teď to jeho vyžehlení trvá déle než v zemích, kde ten náběh byl mnohem pozvolnější a trval třeba předchozích deset let.

TV: A když říkáte, že to byla Babišova vláda, tak ta současná vláda podniká dostatečné kroky k tomu, aby ta situace byla lepší?

MS: Vůbec ne. Ona v tom podstatě jenom pokračuje, ale už jenom udržuje ten setrvalý status quo, kdy to prvotní navýšení padlo na hlavu té Babišovy vlády a teď už tam nedochází k nějakému skokovému navýšení. Také tam ale nedochází ke zlepšení míry toho přerozdělování. To znamená, že třeba ten konsolidační balíček, který měl údajně zachránit veřejné finance, tak vlastně vůbec je nezachraňuje, protože on tu míru přerozdělování vlastně ještě zvyšuje. To, že máme vysoké výdaje státního rozpočtu, nesrovnáme tím, že zvýšíme příjmy rozpočtu. Tím totiž to přerozdělování jenom zhoršíme. Takže ten konsolidační balíček, to je jenom placebo, které sice opticky může trošku zlepšit veřejné finance, ale nezlepší míru přerozdělování. To znamená nezlepší, ba dokonce zhorší konkurenceschopnost české ekonomiky. A zabetonuje tedy ten stav, kdy česká ekonomika prostě dlouhodobě neroste, stagnuje a dostala se na něco, čemu ekonomové říkají japonská cesta. Japonská cesta nebo japonský syndrom je stav, kdy Japonsko prakticky 20 let nevykázalo žádný výrazný růst větší než třeba jedno procento, mělo velmi nízkou inflaci, velmi vysoké zadlužení, ale vlastně velmi dlouhodobě ztrácí svoji konkurenceschopnost ve světě. Kdysi dávno japonské firmy byly vyhlášené ve světě a dneska ta pozice Japonska je naprosto minimální. Tak vlastně na tuto cestu se teď česká ekonomika postupně dostala.

TV: Říká ekonomická expertka strany Svobodní Markéta Šichtařová, která zůstává mým dnešním hostem. Já tady mám teď jeden fakt a toto, že vlastně koncem roku přestala klesat spotřeba domácností, naopak začala mírně růst oproti předchozímu kvartálu. Nelze ani toto vnímat jako pozitivní signál, že by se česká ekonomika mohla vzpamatovat?

MS: Ano, to je jednoznačně pozitivní. Hospodářský růst má ale mnoho složek a spotřeba domácností je jenom jednou z těch složek. Další složky jsou například investice nebo vládní výdaje nebo zahraniční obchod. Ten zahraniční obchod, tak ten je v útlumu a investice jsou v útlumu také. No a vládní výdaje jsou tak nějak stále na zhruba setrvalé trajektorii nebo dokonce se možná i třeba v některých kvartálech mírně zvyšují, ale ty bych do toho moc nepočítala. Takže ano, ta složka spotřeby domácností se zlepšuje, ale tady bych to spíš připisovala tomu, že domácnosti jsou cosi jako vyhladovělé po nákupech. To bylo krásně vidět třeba, kdy skončila pandemie a lidé byli konečně puštěni z domácností z lockdownu, tak se vrhli do obchodů a začali výrazně utrácet, protože už psychologicky to potřebovali k tomu, aby si trošku spravili náladu. A v tu chvíli také konečně, vlastně konečně, protože už na to bylo našlápnuto a natlakovaný byl ten papiňák hodně dlouho, tak v tu chvíli prudce vzrostla inflace. No a teď vlastně prožíváme něco analogického, i když v menším měřítku, kdy lidé tak dlouho neutráceli, že teď už mají silnou psychologickou potřebu jednak utrácet a jednak i třeba nahradit některé zboží dlouhodobé spotřeby, které se jim rozbilo, tak něčím novým. Ale bohužel toto utrácení neznamená, že to nějak zásadně skutečně zlepší českou ekonomiku. Ano, ona ta česká ekonomika v letošním roce rozhodně poroste rychleji než v roce loňském, o tom není žádného sporu. Ale to ještě neznamená, že se prostě vymaníme z takového toho dlouhodobého, no, řekněme, nerůstu.

TV: Ano. Já ještě zůstanu u těch domácností. Mám tady průzkum České spořitelny. Finanční zdraví Čechů není ideální. Vzhledem k inflaci a drahým energiím. Je však příjemné překvapení, že se zhoršilo jen mírně. Co ukázal tedy ten průzkum? Čekala jste vy osobně, že ty dopady inflace, drahých energií atd. mohly být horší?

MS: Mohly teoreticky být horší. Taky mohly být lepší a není to nějak jako zásadně překvapivé ten poslední vývoj. Já bych spíš poukázala na něco jiného. Ono není ani tak překvapivé, že lidé utrácí. Ono to vlastně i v době třeba té vysoké inflace je poměrně logické. Nejenom proto, že by to ukazovalo na dobré zdraví Čechů, ale ono to může ukazovat klidně i na to, že lidé si uvědomují, že pokud si nechají peníze na účtu, tak o ně přijdou inflačně, a proto vlastně se je snaží projíst. Takže on to nemusí být vyloženě jenom pozitivní efekt. Já bych spíš poukázala na to, že současně s tím, kdy u části obyvatel se zlepšují útraty, tak současně s tím také narůstá podíl nesplácených úvěrů. Takže tam dochází k určité dichotomii, kdy část té ekonomiky zase naopak stojí a lidé mají čím dál tím větší problémy ty svoje úvěry splácet, protože už na ně začínají doléhat vysoké úrokové sazby. Takže opravdu ta ekonomika není o tom, že když se zlepší jeden parametr, že to znamená zlepšení celku. On ten jeden zlepšený parametr zase může být kompenzovaný jiným zhoršeným parametrem a musíme to vidět daleko víc komplexně.

TV: Já se zeptám, z jakých údajů vycházíte, protože když jsme tady měli experty právě na ty úvěry, tak ty názory byly spíše opačné, že naopak ta kázeň Čechů ohledně splácení byla v době právě vysokých inflací a drahých energií lepší než předtím.

MS: V době drahých energií určitě byla lepší než předtím, ale ta energetická krize byla na své špičce zhruba před rokem. Pokud já vím, tak v lednu letošního roku minimálně banky, se kterými já jsem mluvila, reportují, že se zhoršuje mírně kázeň klientů při splácení úvěrů a vedle toho klienti si nechtějí brát velké úvěry. Když už požadují úvěry, tak je to spíš refinancování starých úvěrů. Berou si velmi malé úvěry. V podstatě úplně zamrzl trh nemovitostí. Když už si někdo bere nějaký úvěr třeba směřující do nemovitostí, tak je to něco typu „chci tepelné čerpadlo“ nebo „chci zateplení“. To znamená nějaké úplně drobné. Jako část investic mezi firmami, tam k tomu dochází, ale u těch domácností ty investice do nemovitostí velmi výrazně klesají.

TV: Jinými slovy, teprve teď se projevují ty dopady právě těch drahých energií? Můžeme to takto chápat?

MS: Neřekla bych, že se projevují dopady drahých energií.

TV: Nebo i konsolidačního balíčku, zkrátka těch opatření.

MS: Řekla bych, že se teď momentálně projevují dopady monetární politiky, která vždycky má zpoždění až několik kvartálů. To znamená, když dneska centrální banka hypoteticky sníží úrokové sazby, tak ten efekt na nějaké spotřební chování lidí bude skutečně měřitelný a bude znát třeba na podzim anebo až na konci roku. To znamená, že vlastně my dneska v měnové politice sklízíme plody toho, co se dělo zhruba před rokem. To zpoždění v měnové politice je skutečně velmi velké. Navíc si musíme uvědomit ještě jednu věc. Úrokové sazby sice nominálně opticky klesají, ale velmi pomalu. Snížily se o čtvrt procentního bodu, ale inflace, ta klesá výrazně rychleji. Co to znamená? Znamená to, že reálné úrokové sazby očištěné o inflaci ve skutečnosti stále rostou. To znamená, že i když na papíře napsané číslíčko úrokových sazeb se vám sníží, tak vy vlastně reálně vzhledem k vašemu příjmu platíte na úrocích čím dál víc. To znamená, ty podmínky měnové se pro lidi stále zpřísňují, je pro ně stále tvrdší a obtížnější splácet jejich úvěry a vlastně efekty toho tvrdšího splácení úvěrů my zaznamenáme ode dneška až za několik kvartálů.

TV: Ano, ale nicméně mluví se o tom, že ta inflace letos by měla být i pod tři procenta. Stejně tak se ale mluví o tom, že ty úrokové sazby by mohly v průběhu tohoto roku klesnout klidně na polovinu. Zeptám se na vaši predikci, jestli se to dá očekávat a kdy se to projeví?

MS: Očekávat se to dá, ale znovu, jestli úrokové sazby klesnou na čtyři procenta a inflace bude na třech procentech, potom reálná úroková sazba je plus jedno procento. V době, kdy inflace byla osmnáct procent, ale úrokové sazby byly sedmnáct procent, tak ve skutečnosti ty úrokové sazby byly hluboce záporné, nějakých minus jedenáct procent. Takže i když klesají úrokové sazby, tak to reálně na spotřební chování lidí vlastně vůbec nemusí mít žádný vliv, protože pro ně reálně se splácení úvěrů zdražuje.

TV: Ano, já jenom opravím tam úrokové sazby. Myslela jste sedm procent, přeřekla jste se na sedmnáct procent. Tak jenom, aby to bylo přesné.

MS: Pardon.

TV: V pořádku.

MS: Ano, máte pravdu.

TV: Chci jenom ještě otevřít jedno téma, a to je právě ten trh s nemovitostmi. Myslíte si, že třeba i ten trh by se v průběhu tohoto roku mohlo oživit? A nejenom trh s nemovitostmi, ale třeba i ten stavební průmysl jako takový?

MS: Stavební průmysl si myslím, že by se oživit mohl, ale bude to spíš na nějakých veřejných zakázkách anebo případně na zakázkách pro firmy. Zatímco trh s nemovitostmi, ten se oživí zřejmě až později než v příštím roce. Já si myslím, že v letošním roce ještě zůstane zabetonovaný a viděla bych to spíš až na takový rok 2025, že by se tam něco mohlo změnit, protože v tuto chvíli, kdy ceny nemovitostí mají sklon klesat, tak ten, kdo chce nemovitost prodat, tak čeká, až ceny zase budou výš, a ten, kdo jí chce koupit, tak ještě čeká, až ty ceny víc klesnou. To znamená, v tuto chvíli nejsou moc velké nabídky ani na prodej, ani na koupi a ten trh je tzv. zamrzlý.

TV: Poslední minuty tohoto pořadu bych ještě věnoval potravinám. Protože se docela mluvilo o tom, že na začátku roku by ceny potravin mohly vzrůst, alespoň supermarkety tím strašily. Naštěstí se to nestalo. Naopak řada ekonomů upozorňuje, že ceny mohly klesnout ještě daleko výrazněji, protože třeba zemědělci zlevnili poměrně výrazně. Tak chci slyšet váš názor jako ekonomiky, mohly potraviny zlevnit ještě více?

MS: Nemyslím si, že by mohly zlevnit ještě více, oni zlevňovat budou, ale zase to bude postupný proces, protože tady opět platí to zpoždění. Ty potraviny byly vlastně nejdražší v okamžiku, kdy tam byl odstup několika kvartálů, dvou nebo tří, od vrcholu té energetické krize. A tak, jak teď klesají ceny energií, tak taky budou postupně klesat ceny potravin, takže ony budou třeba ve druhé polovině tohoto roku ještě levnější reálně, než jsou teď. Ale pozor, vzhledem k tomu, že já očekávám, že ceny energií zase začnou nejpozději v polovině roku 2025 růst, zejména kvůli evropské environmentální politice, tak z toho také vyplývá, že pravděpodobně následně budou opět zdražovat i potraviny. Teď si ale ovšem několik kvartálů zažijeme období, kdy ty potraviny dočasně budou levnější.

TV: Tak uvidíme. Tolik tedy komentáře ekonomické expertky strany Svobodní Markéty Šichtařové. Díky moc za něj a budu se těšit někdy zase na viděnou. Hezký den.

MS: Na viděnou, na slyšenou.

Oblíbené štítky

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31